RECENZE: Sennheiser HD 620S – uzavřená jen pro okolí

Sennheiser včera uvedl na trh nového zástupce léty ověřené série HD 600. Sennheiser HD 620S je ale netypický model svou uzavřenou konstrukcí i designem, kterým připomíná modely z řady HD 500. Slibuje přitom referenční zvuk bez příkras i prostor, který běžně nabízejí pouze otevřená sluchátka. I když jsme se poměrně nedávno přesvědčili, že to umí nejen německá legenda. Na rozdíl od nedávno recenzovaných Meze Liric 2 ale Sennheiser HD 620S slibují tenhle zázrak v rámci výrazně dostupnější kategorie. Tak se podívejme, jak se podle nás nový model od Sennheiseru povedl!

Obsah balení – základ, který neurazí

Sluchátka Sennheiser HD620S dorazila v bílo-modré krabičce, která je pro Sennheiser v posledních letech standardem. V popředí tak vidíme sluchátka v celé jejich kráse. Dále se na čelní straně krabičky výrobce chlubí označením modelu a tím, že by se mělo jednat o „vysoce výkonná sluchátka pro referenční poslech“. Povídání o zajímavých detailech a charakteristikách sluchátek na zadní straně tentokrát vynecháme, raději si názor uděláme sami.

Sennheiser balení už poznáme z poměrně velké vzdálenosti; zdroj: Hifimanie

Obsahem balení jsou samozřejmě samotná HD 620S, ochranný obal (čtěme látkový pytlík) na sluchátka a 1,8m dlouhý kabel. Ten je na straně sluchátek vybaven 2,5mm konektorem se zámkem, který dává připojení jistotu. Na opačném konci pak nalezneme 3,5mm jack konektor s možností našroubování adaptéru na 6,3 mm (adaptér přiložen v balení).

Pentacon v balení by nás potěšil, s dodávaným kabelem si i přesto užijete dost zábavy; zdroj: Hifimanie

Co nám v balení trochu chybí, ale dle slibů výrobce bude brzy k dokoupení, je symetrický kabel s 4,4mm Pentacon zakončením. Ten dle našich zkušeností může sluchátka posunout o level výš po stránce dynamiky i detailnosti projevu. I když sice chápeme, že si takové dobroty výrobce šetří pro dražší modely, viděli bychom ho rádi. A zároveň bychom si ho rádi i vyzkoušeli, ačkoli ve standardním balení není. Věříme totiž, že takhle jsme ještě pořád nepoznali všechno, co novinka dokáže.

Zpracování –  prostě Sennheiser, víc netřeba

Možná by stačilo jedno slovo: Sennheiser. Kdo má již s nějakými modely sluchátek vyšších řad tohoto výrobce zkušenosti, ví zcela jistě, co může očekávat. Pokud si ovšem pamatujete například pouze model PX100, rychle na něj zapomeňte. V případě Sennheiser HD620S výrobce zvolil již tradiční konstrukci, k žádným šíleným experimentům naštěstí nedošlo. Uchycení mušlí k hlavovému mostu kopíruje svým tvarem mušle samotné, což působí značně elegantně. Most je na rozdíl od levnějších modelů řady HD500 vyztužen solidním plátem nerezové ocelí, která sluchátkům nijak zásadně nepřidává na váze, ale rozhodně přidává mostu na životnosti. Most je vysouvatelný a správná pozice jde nastavit relativně ztuha. Na druhou stranu se nemá tendenci měnit při každém nasazení a sejmutí sluchátek.

My si nemůžeme pomoct, ale německá strohost sluchátkům velmi sluší; zdroj: Hifimanie

Poctivý kus kovu najdeme také na ozvučnicích, kde kov dle výrobce hraje i poměrně zásadní zvukovou roli. Uzavírá je totiž kovové „víčko“ v černém laku s poměrně líbivou strukturou, která hází na světle nepatrné odlesky. Rozhodně si nepředstavujte něco, co hází prasátka po místnosti. Odlesky jsou velice decentní a zajímavým způsobem kontrastují se zbytkem sluchátek, který kryje matný černý plast. Ten se pocitově jeví velice poctivě, nikde nevrže a rozhodně na něm neulpívají všemi milované otisky prstů. Připojení kabelu do sluchátek probíhá skrze levou mušli. Obě mušle mají vyměnitelné náušníky a umožňují částečný náklon, což značně přidává na komfortu. Celkově design hodnotíme jako povedený. Střízlivý, elegantní, bez zbytečných příkras, ale zato velice funkční. Prostě Sennheiser.

Most je patřičně polstrován a poslech je pohodlný i po delším čase; zdroj: Hifimanie

Komfort – několikahodinový poslech není žádný problém

Náušníky mají dostatečnou dosedací plochu, díky které nikde netlačí. Výrobce pro jejich konstrukci zvolil paměťovou pěnu doplněnou umělou kůží. Jsou tak sice pohodlné a skvěle těsní, což je důležité i kvůli reprodukci basů, ale s odvětráváním na tom sluchátka nejsou nejlépe. Po hodince poslechu v cihlovém domě a v červnových teplotách se prostě pod sluchátky tvoří mikroklima, které nemusí všem vyhovovat. S tím ale u uzavřených sluchátek tak nějak počítáme. Izolace od okolí a okolí od vás zkrátka vyžaduje svou daň. Kombinace náušníků a hlavového mostu pak vytváří dostatečný přítlak.

Komfortu se výrobce věnoval patřičně, což už je i z fotografie zjevné; zdroj: Hifimanie

V posledních dnech trávím se sluchátky na uších dost (možná až moc) času a nemají tendenci mi ani vymáčknout mozek z hlavy, ale ani mi padat při sebemenším pohybu. To je částečně způsobeno i váhou, sluchátka jsou vzhledem ke konstrukci lehoučká. Pokud by přítlak byl pro někoho přece jenom větší, stačí vydržet – časem velice pravděpodobně lehce povolí. Jako velice komfortní vnímám i izolaci od okolí, a to oboustranně. Muziku poslouchám především jako relax a zásadní plus uzavřených sluchátek pro mě je, že při takovémto relaxu nemusím brát ohledy na okolí, stejně tak okolí nemusí brát ohledy na mě a chodit v mé blízkosti po špičkách. Při poslechu Level 42 jednoduše nechci být nikým a ničím rušen. Nikdy. A když jsem si jako hip-hopový analfabet pustil první desku českých Chaozz, byl jsem zase opravdu rád, že mě nikdo šmahem neodsoudí k záhubě.

Posloucháme – Sennheiser HD 620s jsou překvapivě prostorné

Impedace se zastavila na hodnotě 150 ohm, to dává teoretickou možnost k poslechu použít i kapesní Hi-Res přehrávače, což se cení. My k testování použili zesilovač FiiO K9, kterému nedělá žádný problém sluchátka pořádně nakrmit. Sennheiser HD 620S pracují se vlastními 42mm měniči s 38mm membránou a ultralehkou hliníkovou cívkou, které společnost vyrábí přímo v irském Tullamore. Šasi a celková geometrie sluchátek jsou prověřené, a kromě komfortu mají samozřejmě vliv i na zvuk.

Z obrázku by se chtělo říct – tak málo, a přitom tak hodně; zdroj: Hifimanie

Nerezová ocel, která je součástí zadní strany ozvučnic, sluchátkům propůjčuje nadstandardní tuhost a tlumení se evidentně skvěle vypořádává s nežádoucími odrazy. To je společně s kvalitou měničů a jejich naklopením, které směřuje reprodukci rovnou do zvukovodu, docela zajímavé kombo. Při samotném poslechu nás překvapily především dvě věci.

Pohled do míst, která budou hýčkat vaše uši; zdroj: Hifimanie

Překvapení číslo 1 – přirozenost v uzavřeném světě

Prvním překvapením byla basová složka. Sluchátka rozhodně do muziky nepřidávají nic, co tam nepatří, pouze zprostředkují zážitek, který chtěl autor muziky předat. HD620S hrají basy i subbasy naprosto přesvědčivě a suverénně. A znalé určitě nepřekvapí, že v basové sekci nechávají legendární HD 600 daleko za sebou. V žádném případě nedochází k jakémukoliv dunění či hučení, sluchátka spíš přirozeně a rychle pulzují a nesnaží se nám v žádném případě nepříjemně promasírovat bubínek. Spodky jsou krásně čitelné, dynamické a neztrácí detaily. V případě HD 620S bylo naprostou nutností vyzkoušet je v kombinaci s mou baskytarou G&L L2000 z roku 1984. Sluchátka bez váhání přenesla dynamiku nástroje, veškeré perkusivní zvuky, ale i typické zavrčení humbuckerů. Britští Chase & Status nedělali Sennům také žádný problém, krátké rychlé impulzy sluchátkům vyloženě sedí.

Překvapení číslo 2 – opojení prostorem Sennheiser HD 620S

Druhým překvapením byla výrobcem slibovaná prostorovost zvuku. Na stole mi leží HD660s2, a ty jsou (především díky jejich otevřené konstrukci) s podáním prostoru docela jinde. Nicméně nové HD620S na tom s vykreslením prostoru nejsou na uzavřená sluchátka vůbec špatně.

Noční poslechovka Suzanne Vega ukázala, jak jsou na tom HD620S s vokály. Těm v žádném případě nechybí prostor a konkrétnost. Znějí čitelně a uvěřitelně. Na vnímání prostoru i vokálů má pro nás u tohoto modelu zásadní vliv hlasitost. Při střední a vyšší hlasitosti se vokály projevují sebevědomě, zřetelně, se slušnou dynamikou. Při stažení hlasitosti se sice nepatrně ztrácí drobné detaily, ale zato můžeme snadno nabýt pocitu, že nám Zuzka zpívá do ouška. Podání středního pásma (viz. graf), je nepatrně výraznější než např. u  HD600, ale zřejmě právě to stojí za skvělou srozumitelností vokálů a navázání na hutné a živé basy je hladké. Rozhodně tak nepůsobí rušivě.

Sennheiser si pro nás připravil i graf pro porovnání s modelem HD600; zdroj: Hifimanie

Podání výškového pásma nás poměrně překvapilo. Výšky rozhodně neřežou hlavy, ale to neznamená, že je sluchátka neumí prodat. Jejích podání je spíš měkčí, relaxované a možná až hřejivé. Stratocaster Jeffa Becka prohnaný nakouřeným lampovým zesilovačem vyloženě hladí po duši. Jako celek hodnotíme zvukové naladění velice pozitivně. Poslech je zábavný, ale v popředí máme při poslechu stále pocit čistoty, přirozenosti a hlavně dostatek prostoru. Žádná frekvence se nám do uší vyloženě nevnucuje, spíš tvoří sebevědomou mozaiku s pevným basovým základem, která nám jako celek poskytuje slušný poslech a spoustu emocí.

Závěr – zábavný kompromis otevřené a uzavřené konstrukce

Sennheiseru se za nás povedlo opravdu slušně zkombinovat to nejlepší z řady HD500 a HD600. Uzavřená konstrukce je u tohoto modelu spíše výhodou. Z dostupných sluchátek totiž dokáže vykouzlit hutné basy a překvapivě s přimhouřením oka i velmi pěkný prostor. Sennheiser HD 620S  se vzdušností reprodukce i separaci nástrojů totiž určitě chlubit mohou, a přitom jejich poslechem nebudete rušit okolí. A nikdo z poslechu plného detailů nevyruší ani vás. Sennheiser HD620S rozhodně nemají být náhradou pro sluchátka s otevřenou konstrukcí, ale jsou více než slušným kompromisem v případech, kdy člověk nemůže nebo nechce používat sluchátka otevřená. A nemusí přitom jít pouze o hudbu. Tyhle přednosti se hodí i při hraní videoher a sledování filmů.

Sennheiser HD 620S rozhodně nejsou sterilní sluchátka, u kterých se budete potutelně usmívat při analytickém poslechu jednotlivých frekvencí. Novinka je i tak vhodná pro referenční audiofilský poslech. Jejich zvukové naladění vás ale bude bavit především svou muzikálností. Máme totiž stále za to, že poslech muziky by měl být spíš zábava než věda. A to se tu skutečně daří. Výrobce navíc nasadil poměrně slušnou cenovku, za kterou dostanete velice poslouchatelná sluchátka s výborným zpracováním. 

Sluchátka nám ještě před startem prodeje v České republice zapůjčil oficiální dovozce značky Sennheiser pantershop.cz. Za což mu moc děkujeme.  Pokud vás sluchátka Sennheiser HD620S zaujala, můžete je pořídit za poměrně sympatických 8 990 Kč.

Klady

• solidní prezentace prostoru připomínající otevřená sluchátka
• vynikající separace nástrojů a vzdušnost
• zvuková charakteristika
• design
• nižší impedance
• cena

Zápory

• V balení není symetrický kabel a zatím není ani skladem
• umělá kůže na náušnících

Technické specifikace Sennheiser HD 620S

• Frekvenční rozsah: 6 – 30 000 Hz
• Impedance: 150 ohms
• Akustický tlak: při 1 kHz, 1 Vrms: 105 dB
• Celkové harmonické zkreslení:  při 1 kHz, 100 dB: < 0,05 %

Domů » RECENZE: Sennheiser HD 620S – uzavřená jen pro okolí

Jakub Šimkovič

Muzikant, milovník hudby a baskytarista, který byl nečekaně vržen na dráhu recenzenta.