RECENZE: Sennheiser Ambeo Soundbar Mini – když poprvé stojí za to

Jaký je Sennheiser Ambeo Soundbar Mini? Jako slepý k houslím jsem se dostal k něčemu, s čím nemám prakticky vůbec žádnou zkušenost. Soundbar! Pro stálého uživatele 5.1 audia k TV jde nejen o recenzi, ale zkoušku ohněm, do jaké míry může jeden jediný kus zvukového zařízení konkurovat skutečnému 3D rozprostření, které v obýváku máme už několik let. Odkládám tedy slepeckou hůl a hmatám po smyčci v podobě soundbaru, abych zjistil, co dokáže.

Ovládání a informační diody jsou pěkně na vrchu, zdroj: hifimanie.cz

Unboxing Sennheiser Ambeo Soundbar Mini

Rozbaluji 70 centimetrový „špalek“ a po otevření krabice se na mě směje „Ready for some magic?“, usměji se a pod vousy prohodím: „No uvidíme“. Letmo kouknu na příbalové letáky, ze kterých si vezmu jen informaci, že zařízení by nemělo být pod televizí blíže než 10 cm. OK. Vytahuji tříkilovou „kládu“ z krabice a stavím pod TV. Koukám na zadní stranu a zírám na všeho všudy 3 díry: HDMI, USB, napájení. Prosté, ale záhy mi dojde, že v jednoduchosti je krása i síla.

Připraveni na trochu kouzla?, zdroj: hifimanie.cz

Instalace

Chtěl jsem nadpis rozvést ve stylu, když je slovo „instalace“ složitější než samotný úkon, ale nechme to tak, zůstaňme na vlně jednoduchosti. Zapojím do sítě, propojím HDMI, přičemž se soundbar okamžitě stává součástí televize, takže tlačítka pro hlasitost na dálkovém ovládání k televizi se díky HDMI okamžitě přesměrují na regulaci hlasitosti na soundbaru, který indikuje změnu hlasitosti pomocí bílého světelného pruhu. Přibaleného dálkového ovladače u Ambea jsem se ani nedotkl. Skóre pro uživatelskou přívětivost je zatím bez ztráty kytičky.

Konektorová výbava neoslní ale pro spojení s TV nic více netřeba, zdroj: hifimanie.cz

Koukám ještě rychle na návod a hned skenuji QR kód, který odkazuje na stránky Sennheiseru, kde jsou odkazy na mobilní aplikaci Smart Controll – jenže odkazy nefungují, takže první zvednuté obočí. Na Google Play se aplikace samozřejmě najít dá, takže všechno dobré. Já už mám aplikaci již samozřejmě staženou z minula. Párování i připojení k síti wifi je otázka cca. 2 minut.

Kalibrace Ambeo Soundbar Mini má smysl!

Nyní mám možnost ovládat Ambeo ze svého telefonu a to první, co mě zaujme, je kalibrace zařízení. Což okamžitě spouštím a z Ambea se stává olbřímí netopýr bombardující místnost tónem od nejnižší po nejvyšší frekvenci. Kdyby byl se mnou v místnosti pravý netopýr, tak mu asi praskne hlava. Kalibrace proběhne v několika sekvencích, po čemž je Ambeo připravené na místnost, ve které má sloužit.

Ambeo Soundbar Mini zdobí podsvícené logo technologie, zdroj: hifimanie.cz

Nutno podotknout, že ještě před kalibrací jsem okamžitě pustil film Inception (Počátek, 2010), přičemž jsem, jak zmíněno výše, listoval návodem. A po kalibraci byl vskutku zvuk z filmu lepší! Takže usedám do křesla před televizi, nechávám adaptivní nastavení zvuku a soustředím se na audio stránku.

První zvukové dojmy

Začneme basy. Soundbar nemá samozřejmě šanci konkurovat samostatnému subwooferu, který produkuje to klasické WOOOOM, ale přesto jsou hloubky poměrně silně patrné, na tak malý „klacík“. Středy a výšky jsou velice jasné, zřetelné, netahají za uši.

Pokud jde o prostorový zvuk, tak opět nelze srovnávat s rozhraním 5.1, kde reproduktory máte fyzicky za sebou, nicméně Ambeo zde dělá taktéž dobrou službu. Zvuky, které mají přicházet zezadu, jsou kombinací zastřenosti a nasměrování do prostoru, skutečně „jinde“, než vše ostatní, co má přicházet zepředu. Jen to zkrátka není „opravdu“ vzadu. Jakoby zvuk přicházel z jiné přední úrovně, která není úplně vpředu. Těžko se to popisuje, ale zkuste popsat 3D zvuk, který není fyzicky 3D. Každopádně funkce 3D zvuku tam je.

1. test: Blu-Ray

V prvním testu jsem vyzkoušel Blu-Ray filmy Inception, Interstellar (2014), Argo (2012), Apocalypse Now (Apokalypsa, 1979) a The Good, the Bad and the Ugly (Hodný, zlý a ošklivý, 1966). A mimochodem, Blu-Ray, resp. jakékoliv další zařízení připojené k televizi přes HDMI okamžitě „pouští“ zvuk do soundbaru, neboť se to, jak zmíněno výše, chová prakticky jako nativní TV-repro.

U prvních dvou jmenovaných opusů Pana režiséra Nolana je výkon a prezentace audia skrze Sennheiser Ambeo Soundbar Mini naprosto fenomenální! Nevěřil jsem, že jedno (a vlastně docela malé) zařízení se dokáže postarat o tak kvalitní „muziku“. Efekty prostupují místností, dialogy jsou jasné a zřetelné, byť chtě nechtě občas kulhají pod nánosem basů. Nejde ale o nic tragického.

4K Argo jsem pustil kvůli zvukové neutralitě a i zde Ambeo exceluje. Apokalypsa zastupuje prolínající zvukové vrstvy na pozadí výbuchů a vojenských vrtulníků, jejichž pulzující rotory v místnosti opravdu přichází od stropu.

Hodný, zlý a ošklivý byl test staršího zvukového zpracování, byť v tomto případě šlo o remasterovanou verzi. Nicméně hudební doprovod Ennia Morriconeho se z Ambea linul velice příjemně.

2. test: Stream a Dolby Atmos

Nyní přichází na řadu on-line zdroje, konkrétně HBO Max a filmy s Dolby Atmos. Samozřejmě jsem šel okamžitě po filmech, které mám na Blu-Ray, ale tady jsem narazil. Žádný titul, který vlastním na fyzickém mediu, není dostupný na HBO Max, kde máme předplacený prémiový účet. Ale nevadí, máme tu The Batman (2022), Dune (2021), Aquaman (2018) a většinu HBO seriálů, ze kterých jsem vybral The Last of Us.

Vedle toho jsem na HBO Max zkusil i filmy, které nejsou Dolby Atmos, např. opět Interstellar, Edge of Tomorrow (Na hraně zítřka, 2014) a zážitek byl prakticky stejný, jako u Blu-Rayů. Nicméně už začátek nového Batmana z roku 2022 příjemně překvapil jemnými, ale jasnými hloubkami. A i během akčních scén, zvláště u výtečné honičky mezi Batmanem a Tučňákem Ambeo excelovalo. Opět sice nemůžu dát ruku na srdce, resp. na uši, že zvuk fyzicky přichází ze stran i zezadu, ale přesto jde o ušní slast, která chtě nechtě dosti konkuruje fyzickému 5.1 audiu. A to i při malých „otáčkách“, resp. když není soundbar příliš nahlas.

Další na řadě byl Aquaman, což je klasická komixárna, kde v akčních scénách přichází zvuky ze všech stran. Pořád. Byť Dolby Atmos, tak v tomto případě šlo o takový zvukový mišmaš, který přesto Ambeo zvádlo reprodukovat tak, že jsem měl občas dojem, že celý obývák je skutečně pod vodou.

Zkusil jsem i překousnout svou averzi vůči patlalovi Denisovi Villeneuvevovi (ať žije české skloňování) a pustil jsem Dunu (2021). A ano, zvuk v tomto případě za to opravdu stojí. Zvláště výšky a zastřené cvakání před prvním setkání s červem zní dokonce o ždibec lépe, než moje staré dobré 5.1.

Nejen film ale i seriál má co nabídnout

Nakonec The Last of Us, původní produkce HBO, takže Dolby Atmos zde hraje prim. HBO to má pěkně vyladěné. Patrně zatím nejlepší Dolby Atmos, co jsem na Ambeu slyšel. A to do té míry, že prostorový zvuk je tentokrát tak dobrý, až zapomínám, že to dlouhé černé poleno je jen jedno. Zvuk prostupuje celou místností a zadní efekty opět přichází z jiné „alternativní“ zvukové vrstvy, ale tentokrát je reprodukce jedním slovem věrohodná. A „clickeři“? Jejich klikající skřípání prostupuje prostorem jak nůž a zařezává se do uší, až z toho má člověk husí kůži. Vedle toho ale i ostatní zvukové efekty dokonale bouchají do ušních bubínků. Těžká paráda! A když na konci 6. dílu začala hrát Agnes Obel, bylo na čase se přesunout na další test, protože hmmm, ta hudba zní dobře!

Bílý světelný pruh indikující stupeň hlasitosti. Svíti jen, když hlasitost měníte.

3. test: Ambeo Soundbar Mini a Hudba

Poslech hubdy. Položka, na kterou by snad Ambeo mělo být nejméně připravené. Jenže překvapivě mě tento test bavil ze všech nejvíc! Původně jsem chtěl poslechnout jen několik málo písniček, ale skončil jsem u poslechu tolika alb, že je ani nedokážu všechny vyjmenovat, neboť jsem si zkrátka nedělal poznámky. Většinu svých audiostop mám zachycených z gramofonu ve flac formátu, plus několik alb koupených na HDtracks, s čímž jsem také začal. Tool a jejich dvě alba Ænima a 10,000 Days, obě 96kHz,  24bit. Přestože jsem nebyl vystřelen do nebes, přehrávání mě zaujalo a to hlavně díky velice jasným středům, přiměřeným basům a „nepíchajících“ výšek.

Takže jsem okamžitě přešel do náročnějších vod a vrhl se do světa stop z gramofonové přenosky DV-10X5 MKII MC. A dal jsem tam hned těžký kalibr z roku 1959, ranou stereo nahrávku Billy Vaughn And His Orchestra – Golden Hits. Zvukaři si na tomto albu dali velice záležet a dosud jsem neslyšel album s tak dokonalým rozdělením všech hudebních nástrojů. Když jsem to před lety slyšel poprvé ve sluchátkách, byl jsem u vytržení. A ten WOW efekt se tentokrát takřka zopakoval. Čistota, dokonale oddělené instrumenty, příjemná basa, jasná trumpeta, jemně úderné bicí, jasná kytara, která jako by byla v místnosti. Aniž bych si to uvědomil, dal jsem celé album. Šlo totiž o ten nenáročný poslech, kdy není třeba otočit hlasitost do polohy 11. Což je mimochodem jediná vada.

Křičet Ambeo Soundbar Mini nechce

Zapomeňte zde na hlasité přehrávání hudby. Od určité úrovně totiž dočista přestanete slyšet basy. Ty hloubky tam prostě na tak malém prostoru zmizí pod nánosem středů a výšek. Úplně. Soundbar v nejvyšších otáčkách při přehrávání hudby „křičí“. Není to sice skřípavé křičení, ale o nějakém extra příjemném poslouchání nemůže být řeč.

Na nějaký hlasitý rock nebo metal Sennheiser Ambeo zkrátka není. Na druhou stranu na klidný poslech v rámci smysluplné hlasitosti je Ambeo takřka jako dělané. Zkoušel jsem nové i staré interprety a u většiny jsem vydržel setsakra dlouho, resp. déle než je na recenzi třeba, jelikož mě ten poslech zkrátka bavil. Ideální žánry jsou jazz, soft rock, klidná alternativa, v podstatě cokoliv, co z povahy nevyžaduje hlasité přehrávání. V těch klidných vodách tento dlouhý černý vor pluje velice dobře.

4. Bluetooth

Když jsem ve finiši nahrával fotky na Hifimanii, tak okem zavadím o znak bluetoothu a hlavou mi proběhne „Jo tohle jsem zapomněl!“ A tak Sennheiser Ambeo Soundbar Mini  znovu rozbaluji a jen zapojuji napájení, protože na bluetooth HDMI netřeba. Zkouším hned párovat z telefonu, ale Ambeo se brání a připojení odmítá. Je třeba totiž párování iniciovat přímo z mobilní aplikace Smart Control, po čemž jde zase všechno jako po másle. Uživatelské frustrace stále neaktivní. Začínám samozřejmě skladbami, které jsem pouštěl přes HDMI. A co vám budu… říkal jsem si, že dám jen pár písniček a bude. No, nebude!

Zase jsem u toho strávil nevím jak dlouho. Obecně přehrávání hudby přes bluetooth nemám moc rád. Ten přednes bývá takový více zahuhňaný, kabel je zkrátka kabel (byť HDMI není zrovna etalon analogu), jenže toto je snad první zařízení, kdy jsem si užil i bluetooth. Test jsem zakončil skladbou Fuel To Fire od Agnes Obel, což byla ta závěrečná opona po 6. dílu první série The Last of Us. Z toho vokálu jsem měl husí kůži. Inu mastering z vinylu je lepší, než Dolby Atmos. 😉

Souhrn a pro koho Ambeo je

Závěrem, pro někoho, kdo single-soundbar doma nikdy neměl, představuje Sennheiser Ambeo Soundbar Mini otevření očí, resp. uší. Naše 5.1 audio od konkurenční značky jsem kupoval před lety za něco větší peníz, ale kdybych to měl z pohledu středně náročného diváka/uživatele/posluchače porovnat, tak bych se dnes volbě koupit raději soundbar nebránil. Jistě, jak již zmíněno, subwoofer to sice nenahradí, ale pokud nebazírujete na mocném a hlučném dunění, tak budete se soundbarem Sennheiser Ambeo spokojeni.

Pokud jde o prostorový zvuk, tak Ambeo jej velice úspěšně simuluje, ale fyzické reproduktory za vámi zkrátka nenahradí. Nevyzkoušel jsem bohužel žádné hry, takže nemůžu soudit, jak moc bych se zlobil, kdybych neslyšel nepřítele za sebou. Ve filmech ale tato nadstavba 3D zvuku funguje dobře, resp. dostatečně, jinak řečeno, prostorový zvuk tam cítíte.

Další (a poslední) malou vadou na kráse je silné omezení hloubek při vysoké hlasitosti. Nároční se tak musí poohlédnout po příslušném subwooferu, nebo vyšších modelech jako Ambeo Soundbar Plus, nebo Ambeo Soundbar Max.

Všechno ostatní jsou jen pozitiva. Co je ale pro mě osobně největší výhrou, je uživatelská vstřícnost. U většiny 5.1 audio sestav se musíte „prát“ s instalací, mít extra místo na všechny reproduktory, případně řešit kabely, přičemž na konci v některých případech máte prakticky další samostatné zařízení, které musíte zvlášť zapnout a které má své vlastní dálkové ovládání. Alespoň má stará 5.1 sestava to tak má, nechci a vlastně ani nemůžu křivdit novým 5.1 modelům.

Tento soundbar položíte pod televizi, zapojíte jeden HDMI kabel, jeden napájecí kabel a máte hotovo. Domácí kino je prakticky připraveno. Pro lepší zvuk můžete soundbar přes mobilní aplikaci ještě nakalibrovat, ale to je nicotná „námaha“ s porovnáním instalace složitých 5.1 (a vyšších) systémů. Pro lenochy naprosto ideální! 🙂

Za zapůjčení děkujeme společnosti Panter, kde je soundbar momentálně v akci za 12 990 Kč.

Klady a zápory

Klady:

• Uživatelsky přívětivé
• Věrná zvuková reprodukce na celém spektru
• Kvalitní zpracování prostorového zvuku
• Ideální pro klidnější hudbu
• Výborný bluetooth

Zápory:

• Slabší basy při vysoké hlasitosti
• Není vhodné pro tvrdší hudební žánry

Specifikace Sennheiser Ambeo Mini

• Design: Aktivní soundbar
• Počet kanálů: 7.1.4
• Celkový výkon RMS: 250 W
• Frekvenční rozsah: 43 Hz – 20 kHz
• Typ připojení: HDMI eARC
• Bezdrátové připojení: AirPlay, Bluetooth, Chromecast, Wi-Fi
• Verze bluetooth: 5.0
• Formáty prostorového zvuku: Dolby Atmos, Dolby Digital, Dolby Digital Plus, Dolby TrueHD, DTS 96/24, DTS: X, DTS-ES, DTS-HD Master Audio
• Rozměry: 700 x 100 x 65 mm
• Hmotnost: 3 300 g
• Ovládání: Android, Dálkový ovladač, iOS

Domů » RECENZE: Sennheiser Ambeo Soundbar Mini – když poprvé stojí za to

Štefan Habulinec

Kancelářská krysa se závislostí na zvuku. Taktéž absintista. ;)