Hifimanie.cz

RECENZE: Sennheiser Accentum True Wireless – nekompromisní zvuk do kapsy

Rani Tolimat
IMG 9868 3015x1785x

Sennheiser Accentum True Wireless, zdroj: hifimanie.cz

Když se na trhu před prázdninami objevila true wireless sluchátka Sennheiser Accentum, byla to docela událost. Ve střední třídě za cenu, která se pohybuje mezi 3 990 a 5 100 Kč nabízí nový model mnoho. Především solidní variantu aktivního tlumení hluku (ANC), skvělou výdrž baterie, dosud málo vídané funkce díky podpoře moderních technologií a podle prvních zkušeností i to nejdůležitější: skvělý zvuk, plně srovnatelný s modely za výrazně vyšší cenu. To si samozřejmě žádá podrobnější ohledání.

Accentum True Wireless jsou trochu robustnější

Když sluchátka vybalíme z úhledné krabičky, trochu nás překvapí jejich velikost – na true wireless jsou poměrně robustní. Ve srovnání se Samsungy to platí i pro pouzdro s dobíječkou, i když se samozřejmě pořád vejde do jakékoli kapsy a to rozhodně lépe než prémiové pouzdro od Sennheiser Momentum True Wireless. Pro lidi s menšíma ušima, především pro drobnější dámy, to může představovat zpočátku pocit nepohodlí, ale člověk si celkem záhy zvykne. Sám jsem zvyklý na menší typy, třeba Buds2 od Samsungu, a zprvu jsem si větší váhu nových Sennheiserů uvědomoval, ale po pár dnech to přestalo. Tvar sluchátek totiž velmi dobře odpovídá běžné stavbě ušního boltce a tak na své místo zapadně bez potíží. A ze tří různě velkých gumových nástavců by si měl vybrat v zásadě každý.

Stavba sluchátek je robustnější ale díky ergonomickému tvaru sedí skvěle, zdroj: hifimanie.cz

Navzdory větším rozměrům sluchátka drží díky tvaru v uších celkem dobře, tedy na poměry true wireless modelů. Při běžné chůzi a jiném pohybu, například v posilovně, nemají tendenci vypadávat, v čemž se výrazně liší třeba od zmíněných Samsungů – ty si člověk musí každou chvíli zasouvat hlouběji do ucha, u Sennheiserů to tolik zapotřebí není. A jejich konstrukce je navíc překvapivě pohodlná. Na druhou stranu se nejedná o sportovní model a třeba při běhání se mi moc neosvědčily, ale to ani není jejich úkolem. Pro tyto účely výrobce ostatně nabízí Sennheiser Momentum Sport.

Nastavte si je, jak chcete

K nastavení zvukových a dalších parametrů (a třeba i ke stahování firmwarových aktualizací) slouží oblíbená aplikace Sennheiser Smart Control. První funkce, s níž si většina uživatelů patrně začne hrát, je pětipásmový grafický ekvalizér v pásmech od 63 do 8000 Hz. Posouvání „šavlí“ má na výsledný zvuk celkem výrazný vliv, jakékoli uživatelské nastavení si lze uložit pod vlastním názvem. Několik základních stylů (vážná hudba, jazz, rock, film apod.) je uložených v paměti, třeba u vážné hudby a u jazzu se mi ale spíš osvědčily jinak vytažené basy a středy, než jak je nastavili vývojáři.


Ekvalizér lze nastavit dle libosti a ANC potěší přítomností funkce Anti-wind, zdroj: hifimanie.cz

Kromě ekvalizéru je v aplikaci možné přepínat tlumení hluku ANC (kromě zapnuté a vypnuté varianty je k dispozici i speciální režim proti šumu větru). V samostatném menu lze také měnit slyšitelnost okolních zvuků při využití transparentního režimu. Ten lze nasadit i při poslechu hudby a při telefonním hovoru. Při plné intenzitě funguje ANC opravdu přesvědčivě, na ulici bych ho z opatrnosti raději nepoužíval. I když nedosahuje takového útlumu jako například Sony LinkBuds S, tak  třeba z motorů vozidel neslyšíte vážně nic. Transparentní režim pro tyto situace funguje bez potíží. Zajímavá je podpora technologie Auracast, která by do budoucna měla zajistit spolejní s veřejnými hlašeními, nebo třeba s domácími chůvičkami přímo skrze Bluetooth.


Zajímavou funkcí je přizpůsobení nastavení v závislosti na tom, kde se pohybujete, zdroj: hifimanie.cz

Zajímavou funkcí jsou tzv. sound zones neboli zvuková prostředí, která telefon dokáže inteligentně rozpoznat – např. domov, ulice, vlak, posilovna apod. Pro ně si můžete ukládat samostatná nastavení zvukových parametrů a telefon podle GPS a dalších informací pozná, kde se nacházíte. Automaticky pak přepne z jednoho nastavení na druhé. Funguje to překvapivě spolehlivě a je to docela užitečné a zábavné. Pro úplnost doplníme, že podobnou funkcionalitu naleznete často i iu sluchátek Sony.

Dotykové ovládání potřebuje vyladit

Kromě ovládání v telefonu jsou samozřejmě dotyková tlačítka i na samotných sluchátkách, jejich funkce si můžete rovněž nastavit v aplikaci (typicky zastavení a spuštění přehrávání, přechod na další skladbu nebo hlasitost). Jenže tady se skrývá asi nejproblematičtější vlastnost Accenta – tlačítka jsou až příliš citlivá a v podstatě jakýkoli dotek je aktivuje. A jako každá true wireless sluchátka si je přece jen čas od času musíte v uších upravit, takže je to dost otravné a po dvou dnech jsem tlačítka na sluchátkách natrvalo vypnul.

Skvělé zprávy hlavně pro hudební nadšence

A teď už konečně to nejdůležitější – jak nová sluchátka znějí? Nebudu napínat – předzvěsti nelhaly, na poslech hudby jsou nové Sennheisery vážně skvělé. Suverénně překonávají nejen všechny srovnatelné true wireless modely v podobných (nebo i trochu vyšších) cenových kategoriích, ale i moje starší, ale pořád vynikající velká sluchátka Sennheiser PXC 550-II, což bych od „pecek“ za skoro poloviční cenu věru nečekal.

Sennheiser Accentum True Wireless překvapí rozlišení a detailem

Poslechové kolečko jsem začal prověřenou klasikou – Ravelovým Bolerem v supraphonské verzi z roku 1999, s Českou filharmonií pod taktovkou Serge Bauda, ve formátu FLAC. Málokterá skladba se na testování reálného zvuku tak dobře hodí – začíná v pianissimu, končí burácivým fortissimem a celou dobu se k základní melodické lince přidávají další a další nástroje. Některé party jsou výrazné na první poslech, jiné se ovšem ztrácejí spíše v pozadí a dá práci je během sedmnáctiminutové nahrávky sledovat. U běžných sluchátek v téhle cenové kategorii zhruba od poloviny skladby některé nástroje v celkové zvukové mase zcela zanikají. U zmíněných velkých Sennheiserů jsem ovšem většinu partů schopen celkem bezpečně doposlouchat až do konce – a Accentum má v tomhle ohledu ještě zřetelnější rozlišení, zejména když se trochu vytáhnou středy.

Dynamika na výbornou

Po klasice skutečné následuje klasika rocková, tedy The Wall od Pink Floyd, rovněž ve FLAC v remasterované verzi (ta rozlišením a prostorovou hloubkou s přehledem překonává staré CD z 90. let, na kterém mám The Wall též). Tady se oproti klasickému rockovému nastavení ekvalizéru s vytaženými středy hodí pořádně přidat na basech a v hutných kusech typu Young Lust, Comfortably Numb nebo Run Like Hell máte pocit, že Floydi hrají živě v O2 aréně, „výtlak“ je skutečně úctyhodný. Jenže zvukoví novátoři si na své asi nejslavnější desce kouzelně pohráli i s tichem, respektive s nejrůznějšími hlasy, mumláním, vzdálenými výkřiky a ruchy – a v Accentu je slyšíte daleko lépe než u většiny konkurence.

Třetím testovacím kouskem je Peter Gabriel a jeho album Up z roku 2002, opět coby FLAC. Tahle deska je skvělá mimo jiné jako test dynamiky – prvních pár sekund úvodní Darkness patří tiché rytmické syntezátorové pasáži s bezeslovným šepotem a ruchy, načež se do toho bez varování opře celá kapela ve vůbec nejhlasitějším riffu celého alba. A tady hodně záleží na tom, na čem posloucháte – u průměrných sluchátek nebo reproduktorů (nebo při poslechu ze Spotify či dalších méně kvalitních zdrojů) je ten kontrast sice znát, ale přece jen působí trochu ploše. U opravdu kvalitní techniky máte pocit, že vám nástup kapely utrhl uši. Znám to z jiných modelů dobře, ale tady jsem opravdu nadskočil na židli.

Accentum True Wireless zvládají i horší zdroje

No dobře, řekne si člověk, ale co když mám k dispozici jen to Spotify nebo běžné MP3, je tam ten rozdíl také takhle znát? Na to používám polooficiálně vydaný živák Bruce Springsteena a E Street Bandu z e-shopu Nugs s koncertem z roku 2014. MP3 se 192 Kb/s opravdu není žádný bezztrátový audiofilní formát. Záznam je jen nahrubo vyčištěný a v některých skladbách se v něm posluchač orientuje trochu nesnadno, zejména když se do muziky pořádně opře Springsteenova pětičlenná dechová sekce. Právě na těchto pasážích se kvalita sluchátek pozná skvěle – a novým Sennheiserům se z mé sbírky vyrovná opět jen starší robustní model PXC 550-II. True wireless konkurence dané kategorie nemá šanci.

Závěr

Co z toho plyne? Pokud používáte sluchátka především pro poslech hudby a chcete true wireless model (v současných vedrech je to jen pochopitelné, nosit na uších obří mušle je momentálně spíš za trest), rozhodně neváhejte. Pro milovníky dnes tolik oblíbených podcastů nebo audioknih jsou možná zbytečně drahá, u mluveného slova jejich výhody tolik nevynikají, ale muzika všech žánrů z nich zní fantasticky.

Sluchátka Sennheiser Accentum True Wireless jsou dostupná za 5 100 Kč například v eshopu distributora Pantershop.

Klady:

Zápory:

Specifikace Sennheiser Accentum True Wireless

 

Exit mobile version