RECENZE: Sony Bravia 9 II – LCD, co vás nechá zapomenout na OLED

Že LCD může proti OLED bojovat hlavně jasem, ale v černé bude vždycky tahat za kratší konec? Tak přesně na to jsem během testování Sony BRAVIA 9 II velmi rychle zapomněl. Sony totiž postavilo televizor, který mi v běžném používání ani jednou nepřipomněl, že sleduji kompromisní technologii. Naopak, Sony tu dokazuje, že oběť pixelové přesnosti může stát za to.

Sony tu staví na RGB Mini LED podsvícení, které nazývá True RGB. A rovnou předešlu, že v podání Sony funguje tak přesvědčivě, že loučení tentokrát rozhodně nebylo snadné. U testovacích vzorků si člověk zvykne, že jednou musí zpátky. Jenže Bravia 9 II patří mezi ty produkty, u kterých po odvozu zůstane v obýváku až podezřele velké prázdno i když

Ne proto, že by šlo o dokonalou televizi. Dokonalé televize ostatně neexistují. Jenže Sony tu poskládalo tak přesvědčivou kombinaci černé, jasu, barev, zpracování obrazu a použitelnosti ve dne, že jsem se několikrát přistihl u hloupé otázky, proč vlastně vůbec řeším OLED.

Bravia 9 II spočívá na noze, která nechá kabely zmizet

Abych byl upřímný, jako recenzenta mě trochu zamrzelo rozloučení Sony s dvojicí noh, které pohodlně zapluly přímo do těla televizoru. S ním bylo možné i velký televizor ustavit během chvíle s minimální asistencí. Nový stojan vyžaduje šroubovák a pro jistotu přece jen i silného kamaráda k ruce. Když ale nohu sestavíte, zjistíte, že přináší nečekaný bonus.

Nastavením vás televizor provede pěkně krok za krokem, zdroj: hifimanie.cz

Čelo stojanu totiž Sony osadilo lentikulárním plastem, který díky lomu světla zvládne až překvapivě dobře schovat kabely vedené středem podstavce. Nejde o trik, který by změnil svět televizorů, ale v obýváku funguje výborně. Takže i přes pevně danou výšku usazení působí Bravia 9 II pěkně čistě a elegantně. Nejlepší to ale pochopitelně bude při zavěšení na zeď.

Zadní strana už je o poznání praktičtější. Televizor sice není ultratenká OLED placka, ale i tak je pěkně plochý a elegantní. Výrazné moduly reproduktorů přitom dávají jasně najevo, že vestavěný zvuk tu nemá být jen nouzovou povinností pro večerní zprávy. Po bočních lištách šasi také nalezneme průduchy pro měniče levého a pravého kanálu, stejně jako výškové kanály na horním okraji zad. Už od pohledu je jasné, že tady bude zvuk opravdu seriózní.

I tentokrát Sony přibaluje hned dva ovladače, zdroj: hifimanie.cz

A pak je tu samotná obrazovka. Matná antireflexní vrstva Immersive Black Screen Pro je jeden z těch detailů, které na fotkách těžko doceníte, ale doma si jich všimnete okamžitě. Obrazovka zůstává tmavá i za světla, odlesky krotí s nečekanou elegancí a hlavně nepůsobí dojmem, že by za to obraz platil vybledlou černou. Právě naopak. Bravia 9 II díky sametově působícímu povrchu působí luxusně ještě dřív, než se na ní cokoli pustí.

Úchvatná černá, barvy a jas který zatočí i s poledním sluncem

Ano, Sony BRAVIA 9 II je všechno, jen ne levná televize. V době přípravy recenze se 65″ verze na českém trhu pohybuje zhruba od 85 000 Kč a větší úhlopříčky samozřejmě rychle gradují ještě výš. Tohle tedy není produkt, u kterého by se dalo mluvit o lidové cestě k prémiovému obrazu. Sony míří na zákazníka, který dobře ví co chce – špičkový televizor do tmy i světlého obýváku a přitom se nechce pořád znervózňovat úvahou o tom, že OLED by měl možná lepší černou a jasnější barvy. On by je totiž neměl…

To, jak televizor pracuje s černou i v poledním světle je ohromující, zdroj: hifimanie.cz

Právě v těchto oblastech je totiž Bravia 9 II opravdu silná. Ačkoli jde konstrukčně stále o LCD panel s lokálním stmíváním, díky RGB Mini LED totiž barvy skutečně září. Samostatné červené, zelené a modré LED diody mají zásadní dopad hlavně na barevný objem. Jednoduše řečeno: televizor udrží syté barvy i ve chvíli, kdy obraz opravdu svítí – přesně tam, kde WOLED kvůli využití bílého subpixelu začíná s rostoucím jasem ztrácet barevnou saturaci.

Tohle není parametr, který by vypadal zajímavě jen v tabulce. V praxi znamená, že západ slunce není jen oranžová plocha, exploze se neslije do bílého přepalu a neon v noční scéně nepůsobí jako levná světelná nálepka. Sytost barev je tu naprosto úchvatná. Barva má tělo, světlo má energii a obraz působí skvěle i ve chvílích, kdy by se nejeden prémiový televizor dávno zadýchal.

Zahraniční měření tu můj dojem jen potvrzují. Podle metodiky se maximální jas v HDR pohybuje přibližně mezi 3900 a 4700 cd/m² na 10% okně a televizor zvládá i zhruba tisíc nitů přes celou obrazovku. Tady se bavíme o číslech, která dávají HDR skutečný smysl. Ne jen malý efekt na titulní stránce Netflixu, ale světlo, které umí v místnosti skutečně zazářit tak, jako by bylo jen kousek za oknem na vaší stěně.

S tmou přichází blaho

Úplně nejlepší ale je, když Bravii dopřejete kvalitní HDR film a alespoň trochu ztlumíte světla. Tehdy se spojí dechberoucí černá, vysoký jas, výborné barvy a precizní zpracování pohybu do obrazu, který působí velice sebejistě. Ne jako „dobré na LCD“. Prostě jako výborná televize pro náročného diváka.

Aby bylo jasno, OLED pořád umí věci, které LCD z principu napodobuje složitěji. Pokud bych vedle sebe postavil špičkový OLED, pustil vysoce kontrastní noční oblohu s mnoha hvězdami a začal hledat problémy, určitě bych je našel. Jenže to není zrovna typický příklad domácího používání. Během normálního sledování filmů, seriálů, sportu i her jsem ani jednou neměl pocit, že se dívám na kompromis.

Drobná záře kolem velmi kontrastních objektů se samozřejmě občas objevit může. Fyzika platí i pro Sony. Jenže blooming tu působí výrazně jinak, než na tradičních MiniLED TV s bílým podsvícením. To, že zářivě rudý objekt na černém pozadí může mít jemnou rudou auru přehlédnete výrazně snáz, než kdyby černá přecházela do šedivé. Vše je přitom tak precizní, že si problému všimnete prakticky jen bílých titulcích na černém pozadí a ještě k tomu musíte koukat lehce pod úhlem. Rozhodně si tedy nestěžuji a výše uvedené píšu spíš jako důkaz, že stále žijeme ve fyzice podléhajícím světě.

Antireflexní vrstva bez kompromisů

Velkou roli v mém nadšení hraje i antireflexní úprava Immersive Black Screen Pro. Ta je pro běžné používání možná důležitější, než by se podle specifikací zdálo. Jasné jižní okno jen pár metrů od televizoru, lampa za gaučem nebo odpolední světlo totiž dokážou pokazit zážitek i z jinak výborného panelu. Ne ale se Sony Bravia 9 II.

Samotný panel působí černěji než lesklá klasika i ve vypnutém stavu, zdroj: hifimanie.cz

Sony si totiž s odlesky poradilo způsobem, o kterém si podle mě může nechat zdát i Samsung, který matné televizní obrazovky jako řešení tohoto problému představil. Bravia 9 II totiž netlumí odlesky za cenu vyprané černé. Právě naopak. Její antireflexní povrch mi i za světla připadal černější než lesklá Bravia 7 z roku 2025. A to už je věc, kterou si v obýváku všimnete okamžitě. I vypnutá televize působí jako temná sametová plocha, které si návštěvy všímaly i když neběžela.

V provozu přitom obraz neztrácí dech ani když se vykašlete na zatahování závěsů. Pro sport, zprávy, YouTube nebo hraní za denního světla je to obrovská výhoda. A na rozdíl od některých agresivně matných panelů tu nemám pocit, že by obraz za potlačení odlesků platil nepříjemně našedlou černou. Drobnou daň za to ale divák zaplatí ve chvíli, kdy povrch televize umastí. Z jemné textury se nečistoty přece jen dostávají výrazně hůř než z klasického „zrcadla“.

A co zvuk?

Tady mě Sony opravdu příjemně překvapilo. BRAVIA 9 II používá technologii Acoustic Multi-Audio+ s osmi měniči a celkovým výkonem 80 W, takže na poměry ploché televize hraje opravdu důstojně. Díky prostorové kalibraci přitom nezaváhá ani v prezentaci prostoru. Efekty přichází ze širokého zvukového pole, dialogy sedí pěkně ve středu obrazu a vše je perfektně srozumitelné. Nechybí dokonce ani náznak slušného basu.

Na zadní straně sony umístilo výkonné měniče pro hutnější bas i odrazové reproduktory pro horní Atmos kanály, zdroj: hifimanie.cz

To samozřejmě neznamená, že jsem si neužil testování o trochu víc i díky domácímu kinu Klipsch Flexus, které se nám s televizorem v obýváku potkalo. Subwoofer a dedikované reprosoustavy za hlavou jednoduše televizor nikdy nenahradí. Rozhodně tu ale nebudete mít dojem, že musíte zvuk řešit hned po vybalení. Tahle televize totiž směle ty nejobyčejnější soudbary přehraje zcela bez pomoci.

Výmluvné jsou i boční reproduktory na hranách přístroje, zdroj.hifimanie.cz

Sony navíc nabízí velmi zajímavý mezikrok. BRAVIA 9 II totiž přes funkci Direct Connect umožňuje připojit přímo k televizoru bezdrátový subwoofer BRAVIA Theatre Sub 7, 8 nebo 9 a zadní reprosoustavy Rear 8 či Rear 9. Párování probíhá přes aplikaci BRAVIA Connect a příslušenství se následně spojí přímo s televizorem přes Bluetooth. V praxi tak lze vestavěný Acoustic Multi-Audio+ rozšířit o skutečné zadní kanály a hlubší bas, aniž by mezi nimi musel stát další soundbar. Sám jsem tuhle kombinaci během testu nezkoušel, ale jako možnost postupného upgradu domácího kina mi dává podstatně větší smysl než obvyklé „kupte k televizi rovnou celý další systém“.

Google TV, hry a konektivita, která mohla být štědřejší

Asi nikoho nepřekvapí, že Sony zůstává stran operačního systému u Google TV, což osobně vítám. Systém není úplně čistý, protože doporučení a reklamní prvky už dnes bohužel patří k životu chytrých televizorů, ale nabídka aplikací je výborná a český uživatel nebude řešit, jestli mu poběží lokální streamovací služba. Chromecast, AirPlay, hlasové ovládání i chytrá domácnost fungují přesně tak, jak by člověk čekal.

Nabídka rychlých HDMI portů je, bohužel, lehce omezená, zdroj: hifimanie.cz

Příjemná je také nová nabídka My Cinema, která běžnému uživateli pomůže najít rozumný obrazový režim bez dlouhého bloudění v nastavení. Pro seriózní sledování bych ale pořád začal režimem Professional. Právě v něm Bravia ukazuje obraz, který se maximálně blíží originálu. O stupínek dál jsou potom dedikované kalibrace pro jednotlivé streamovací služby, které si Sony drží už několik generací. Pochopitelně nechybí ani Dolby Vision a další HDR režimy.

Televizor má dostatečně rozsáhlé schopnosti i pro hraní her. Nabízí 4K/120 Hz, VRR, ALLM, Dolby Vision Game a samozřejmě nechybí ani firemní funkce pro PlayStation 5 zahrnující i Auto HDR Tone Mapping. Input lag se podle zahraničních měření pohybuje kolem 10 ms, což je pro konzolové hraní naprosto v pořádku. Je tu ale drobné úskalí, které opět nepotěší ty nejnáročnější hráče s širším portfoliem konzolí. Sony opět nabízí jen dva plnohodnotné HDMI 2.1 vstupy a jeden z nich slouží zároveň pro eARC. Pokud tedy uživatel bude chtít připojit dvě konzole, herní PC a externí audio zároveň, bude ho konektivita bolet.t.

Sony Bravia 9 II mě nechala zapomenout na OLED

I když jsem po předchozích zkušenostech čekal špičkový obraz, nečekal jsem, že mě Bravia 9 II tak rychle odzbrojí. Jako fanoušek OLED technologie jsem čekal lehce kompromisní černou, kterou bude navíc při denním sledování tahat dolů i matný povrch panelu. Sony ale ukazuje, že moje obavy byly liché. Po dlouhých letech ladění TrueRGB technologie přináší televizor, u kterého jsem během běžného používání OLED jednoduše přestal řešit. A to není málo. Jasně, 89 990 Kč taky není málo, ale jsem si jistý, že kdo ji vyzkouší bude nadšený ve dne i v noci. A to u OLEDU jisté většinou nebude.

Výsledek je mimořádně přesvědčivý. BRAVIA 9 II nabízí obraz, který umí být přesný, efektní, barevně bohatý a přitom nepůsobí lacině. Černá je naprosto dechberoucí, sytost barev úchvatná a jas tak vysoký, že dobré HDR konečně působí jako velmi kontrastní pohled do reálného světa. Přes den si navíc poradí s odlesky způsobem, který jsem u televizoru zatím neviděl. Poprvé totiž u nás přistál televizor, který zafungoval jako sametová čerň i při přímém osvětlení z jižního okna.

Ano, když budete cíleně hledat extrémní scény, OLED pořád najde prostor ukázat svou pixelovou přesnost. Jenže já podobně netypické situace doma nehledám. Pouštím si filmy, seriály, sport i hry a chci, aby mě obraz vtáhl. Bravia 9 II to dokázala s takovou samozřejmostí, že jsem ji vracel nerad. Hodně nerad.

A nejsem sám. Hned první den po jejím návratu jsem poslouchal kritické zoufání ze strany manželky. Tuhle televizi proto s klidem doporučím každému, kdo přemýšlí o upgradu. Výrobce si za ni sice žádá prémiovou cenu 89 990 Kč, v kontextu konkurence jako je Samsung a LG ale není nijak výrazně ustřelená. Bravia 9 II si ji při dlouhodobém používání bez větších problémů obhájí. Proto dostává i Tip redakce.

Klady

• Fantastický jas v HDR
• Dechberoucí černá při běžném sledování
• Úchvatně syté, přirozené a stabilní barvy
• Výborné lokální stmívání při pohledu zepředu
• Skvělá čitelnost obrazu přes den

Zápory

• Jen dva plnohodnotné HDMI 2.1 vstupy
• Slabší pozorovací úhly proti OLEDu
• Blooming v extrémně náročných scénách

Specifikace Sony BRAVIA 9 II

• Model: Sony BRAVIA 9 II / XR95M2
• Dostupné úhlopříčky v ČR: 65″, 75″, 85″
• Rozlišení: 4K Ultra HD (3840 × 2160)
• Displej / podsvícení: LCD VA / RGB Mini LED
• Lokální stmívání: ano
• Obnovovací frekvence: 120 Hz
• Obrazový procesor: XR Processor
• Obrazové technologie: RGB Triluminos Max, XR Contrast Booster 40, XR Clear Image, XR Motion Clarity, X-Wide Angle Pro
• Antireflexní úprava: Immersive Black Screen Pro
• HDR formáty: Dolby Vision, HDR10, HLG
• Systém: Google TV
• Audio systém: Acoustic Multi-Audio+ (80 W)
• Zvukové technologie: Dolby Atmos, DTS:X, Voice Zoom 3, Acoustic Center Sync
• HDMI: 4× HDMI, z toho 2× plná podpora HDMI 2.1
• Herní funkce: 4K/120 Hz, VRR, ALLM, Dolby Vision Game, Auto HDR Tone Mapping pro PlayStation 5
• Wi-Fi: Wi-Fi 6E
• Bluetooth: 5.3
• Chromecast: integrovaný
• Apple AirPlay / HomeKit: ano
• VESA u 65″ verze: 300 × 300 mm
• Rozměry 65″ se stojanem: cca 144,5 × 90,6 × 34,1 cm
• Hmotnost 65″ se stojanem: cca 30,6 kg
• Orientační cena v době přípravy recenze: od cca 85 000 Kč za 65″ verzi

Domů » RECENZE: Sony Bravia 9 II – LCD, co vás nechá zapomenout na OLED

Jan Frič

Od malička pohlcený technologiemi, zvukem a obrazem. Nejraději je, když sedne doma u filmu. Pak ostatní otravuje řečmi o tom, že je domácí kino lepší než multiplex.