Slepé testy ukázaly, co má v hi-fi váhu, Technet zveřejnil výsledky

Slepé testy, které pro letošní Audio Video Show Praha 2026 připravila redakce Technet.cz, patřily k tomu nejzajímavějšímu, co se na výstavě odehrálo. Pokud vás zajímá, jak ve slepém poslechu dopadly kabely, digitální výstupy streamerů nebo srovnání CD kvality s hi-res, rozhodně stojí za to přečíst si celý text Václava Nývlta. Dozvíte se v něm podrobnosti o metodice i širší kontext, který se do krátkého shrnutí zkrátka nevejde. My ale zároveň chceme dodržet slib, který jsme vám výstavě dali, a tak nabízíme alespoň stručný přehled toho nejdůležitějšího.

Metodika nebyla laboratorní, ale o to zajímavější je

Než se pustíme do samotných čísel, je fér připomenout jednu důležitou věc. Slepé testy tentokrát neprobíhaly jako klasické ABX. Posluchači ve skupinách absolvovali zpravidla dvě kola a v každém z nich slyšeli pět ukázek stejné skladby. Po každé změně zapisovali, zda byl aktuální poslech lepší, horší, nebo zda neslyšeli rozdíl oproti předchozímu. Jedna varianta se navíc v každém kole zopakovala bezprostředně za sebou, takže nešlo o prosté střídání dvou vzorků.

Právě proto je rozumné číst výsledky s určitou opatrností. Slepé testy přesto ukazují velmi zajímavý obrázek. Ne takový, který by jednou provždy rozsekl všechny audio spory, ale dost přesný na to, aby připomněl, jakou váhu mají jednotlivé části řetězce ve skutečném poslechu.

Signálové kabely: opatrný výsledek

U signálových kabelů poznalo rozdíl zcela jistě 6 % účastníků. Pokud připočteme i posluchače, kteří skončili jen s jednou chybou, dostaneme se na 30,1 %.

To není výsledek, který by dovoloval tvrdit, že rozdíl mezi signálovými kabely spolehlivě slyší většina lidí. Zároveň ale nejde ani o výsledek, který by šlo odbýt větou, že kabely v praxi nehrají žádnou roli. Spíš se znovu potvrzuje, že pokud se nějaký rozdíl projeví, záleží na konkrétní sestavě, nahrávce, hlasitosti i schopnosti samotného posluchače.

Slepé testy reprokabelů dopadly lépe

O něco zajímavěji vyšly slepé testy reprokabelů. Rozdíl poznalo zcela jistě 15,1 % posluchačů a po započtení výsledků s jednou chybou jsme na 32,1 %.

Výraznější rozdíl ukázaly reproduktorové kabely, zdroj: hifimanie.cz

Ani tady to samozřejmě neznamená, že by se dostavil nějaký drtivý triumf kabelového high-endu. Přesto je to výsledek, který už nejde mávnutím ruky úplně smést ze stolu. Není to ostatně ani nelogické. Reprokabel pracuje přímo mezi zesilovačem a reprosoustavou, tedy v místě, kde mohou elektrické vlastnosti propojení vstupovat do výsledku o něco citelněji než u linkového propojení.

Streamery: důležitější než cenovka je způsob propojení

Zajímavě dopadly také slepé testy digitálních výstupů streamerů. Rozdíl mezi HiFi Rose RS150b a výrazně levnějším WiiM Pro Plus poznalo zcela jistě 11,5 % účastníků. Po započtení posluchačů s jednou chybou jsme na 25 %.

Tady je ale dobré doplnit jednu technicky důležitou poznámku. Pokud porovnáváte digitální transport přes S/PDIF, neporovnáváte jen samotná data, ale i to, jak si vstup DACu poradí s rekonstrukcí časování z příchozího signálu. U USB audio bývá naopak řízení hodin ve větší míře na straně samotného převodníku, takže podobné srovnání může být metodicky čistší. I proto dává smysl, že autor v závěru zmiňuje jako vhodnější směr pro náročnější sestavy streamer s USB výstupem do DACu.

Jinými slovy, slepé testy u streamerů neukazují jednoduchou pravdu typu „drahý streamer vždy hraje lépe“. Spíš připomínají, že u digitálu hodně záleží na konkrétním zapojení a na tom, co přesně v řetězci vlastně porovnáváte.

Hi-Res audio: tady vyšly slepé testy nejpřesvědčivěji

Nejvýrazněji dopadlo srovnání 44,1/16 a 192/24. Rozdíl poznalo zcela jistě 32,6 % posluchačů a po započtení těch s jednou chybou jsme na 41,3 %.

Právě tady působí slepé testy nejpřesvědčivěji. Zároveň je ale dobré dodat jednu podstatnou věc. V debatách o hi-res se často řeší hlavně to, zda je slyšitelný rozdíl mezi standardní CD kvalitou a vysokým rozlišením. Jenže ten opravdu zásadní rozdíl se často ztrácí v překladu. Tím je přechod od ztrátové komprese k lossless kvalitě. Za bezztrátové audio na úrovni CD se podle nás vyplatí připlatit vždy. Teprve potom dává smysl řešit, zda v konkrétní sestavě a u konkrétní nahrávky uslyšíte ještě další krok směrem k hi-res.

Co slepé testy vlastně ukazují?

Právě v tom je největší přínos celé akce. Slepé testy neříkají, že kabely, streamery nebo hi-res nemají žádný význam. Ukazují ale jejich reálnou váhu v celém řetězci. Ano, jemnější rozdíly se zjevně zachytit dají. Jenže zároveň nepůsobí jako něco, co by ve slepém poslechu spolehlivě a masově vyskočilo na každého.

To je podle mě velmi užitečné připomenutí hlavně ve chvíli, kdy někdo přemýšlí, kam investovat peníze nejdřív. V praxi se totiž znovu potvrzuje stará pravda. Největší dopad na výsledný zvuk mívá akustika místnosti, reprosoustavy a také komponenty s analogovým výstupem. Právě tam bývají rozdíly mnohem výraznější než u digitálních transportů nebo jemných kabelových nuancí. Místnost a reprosoustavy formují charakter reprodukce zásadně. A zařízení, která už sama převádějí nebo zesilují analogový signál, vstupují do výsledku zpravidla nesrovnatelně výrazněji než samotný digitální přenos.

A pak slepé testy z Audio Video Show Praha 2026 ukazují ještě jednu velmi důležitou věc. Zatímco většina návštěvníků obcházela expozice, Václav Nývlt se této možnosti v podstatě vzdal a několik dní věnoval organizaci a realizaci testování. Už jen za tenhle kus práce si zaslouží uznání a poděkování. A proto znovu připomínáme, koukejte si test přečíst celý!

Zdroj: idnes.cz

Domů » Slepé testy ukázaly, co má v hi-fi váhu, Technet zveřejnil výsledky

Jan Frič

Od malička pohlcený technologiemi, zvukem a obrazem. Nejraději je, když sedne doma u filmu. Pak ostatní otravuje řečmi o tom, že je domácí kino lepší než multiplex.