RECENZE: Audeze Maxwell 2 (PlayStation) – herní nebe na uších

Americký výrobce Audeze si tu a tam s herními sluchátky pohrává. A právě s modelem Audeze Maxwell 2 navazují na úspěch svého předchůdce, s kterým se snažili do gamingové oblasti přinést audiofilský zážitek. Druhá generace chce jít ještě dále. Máme tady opět magnetoplanární měniče, což není zrovna dvakrát obvyklé řešení a z hlavy mě v rámci konkurence napadají ještě kabelové Asus ROG Kithara. Jak dokáží sluchátka šikovného audio výrobce pozvednout herní zážitek? Projdou testem i jako ryze audio sluchátka? To se pokusím popsat v následující recenzi. Vzhledem k jedné PlayStation domácnosti jsem obdržel na test právě model určený pro PlayStation. Ale ani válečníci ze zeleného tábora a PC hráči nemusí zoufat. Výrobce myslí i na ně.

Audeze Maxwell 2 – bohaté balení a industriální design

V balení najde herní nadšenec vše potřebné. Kromě samotných sluchátek, ke kterým se dostaneme, zde je dongle s USB-C, který slouží po párování sluchátek s PlayStation 5 a počítačem. Je na něm ostatně i posuvný přepínač právě pro tyto dva zdroje. Dongle je poměrně malý a už jsme se rozhodně setkali s většími, v PlayStationu tedy moc nepřekáží. Pokud někoho trápí právě USB-C, výrobce do krabice přibalil i USB-A / USB-C redukci. Nechybí ani kabel s 3,5mm jack konektorem na obou stranách a kabel s USB-C také na obou stranách.

Audeze Maxwell 2 míří (nejen) na srdce hráčů; zdroj: Hifimanie

Samostatně v krabici je také mikrofon, což oceňujeme. Ke sluchátkům jej připojíte pomocí 3,5mm jacku a kdykoliv jej zase odpojíte.

V balení se nachází vlastně vše potřebné pro poslech a hraní, chybí ale ochranné pouzdro; zdroj: Hifimanie

V balení chybí jakékoliv ochranné pouzdro. To je trochu škoda. Sice jsou určená pro domácí hraní, ale mají potenciál nabízet skvělý zvuk, který by někdo mohl chtít na cesty.

I přes svou váhu sází na komfort

Audeze Maxwell 2 sází na masivní náušníky. Aby také ne, výrobce někam musel ukrýt 90mm magnetoplanární měniče, ale ono jde i o komfort. Sluchátka, co do zpracování, působí až industriálním dojmem. Výrobce zde kombinuje prémiové zpracování s vhodně zvolenými materiály. Mušle jsou z tvrzené slitiny a plastu a na první dojem v šedém provedení působí vlastně jako kdysi prémiové notebooky z hořčíkové slitiny. Konstrukce kostry jako taková pak využívá kovy.

Náušníky nabízí dostatek komfortu i prostoru pro uši; zdroj: Hifimanie

Na uši doléhají příjemně měkkou paměťovou pěnou, která je potažena koženkou. Náušníky jsou dostatečně hluboké a uši tak nedoléhají na vnitřní průzvučnou tkaninu. Výhodou je snadná výměna těchto náušníků. Stačí je pootočit, čímž se povolí magnet a jsou venku. Mušle se nedají otáčet o 90 stupňů, uživatel si musí vystačit se 45 stupni. S přítlakem pomůže také náklon mušlí.

Mušle jsou opravdu robustní už na první pohled; zdroj: Hifimanie

Na pravé mušli se nachází tlačítko pro zapnutí/vypnutí a posuvník pro zapnutí a vypnutí mikrofonu. Levá mušle toho nabízí více. AI tlačítko pro redukci hluku z mikrofonu, otočné kolečko pro ovládání poměru hlasitosti hry/hlasových hovorů, otočné kolečko pro hlasitost mikrofonu, 3,5mm jack konektor pro kabelové připojení, USB-C pro nabíjení a kabelové připojení a 3,5mm konektor pro připojení mikrofonu.

Na pravé mušli najdeme vypínací tlačítko a mute, levá mušle toho nabízí podstatně více; zdroj: Hifimanie

Mikrofon je po připojení příjemně tvarovatelný a věřím, že si jej zvládne přizpůsobit pro své potřeby snadno každý uživatel.

Hlavový most se přizpůsobuje hůře

Hlavový most, který na sobě nese logo výrobce i model sluchátek, je vlastně velmi specifický. Nejsou zde žádné posuvné prvky pro přizpůsobení sluchátek, což tomuto modelu dodává patřičnou pevnost. Audeze si muselo dát obzvlášť záležet. Sluchátka totiž váží 560 gramů (předchozí model vážil 490 g) a při špatném zpracování by delší herní seance byly spíše tryznou než seancí.

Hlavový most je vyměnitelný za širší, jeho přizpůsobování ale není rychlovka; zdroj: Hifimanie

Pro přizpůsobení zde nacházíme předinstalovaný užší koženkový most a pak také dodatečný široký koženkový pás. Tohle řešení má své výhody i nevýhody. Skvěle rozkládá váhu sluchátek na hlavě, takže delší hraní nedělalo problémy. Jeho přizpůsobení je ovšem prekérka. V pásu je trojice dírek na každé straně, které se zaháknou na háčky, které jsou na pevno na konstrukci sluchátek. Nic rychlého. Audeze Maxwell 2 jsou zřejmě něčím, co nemáte příliš sdílet. Jde o váš osobní audio prožitek ke hrám. Jednou nastavíte a pak už jen hrajete.

Hráči klasický přednastavený koženkový pás vymění zřejmě za přiložený širší pro větší pohodlí; zdroj: Hifimanie

Zajímavá je také modulárnost mušlí. Víceméně omylem jsem si všimnul, že jde pootočit kryty mušlí, které jsou tak vyměnitelné.

S aplikací zvládnete ještě více

Pro správu sluchátek je dobré využít aplikaci Audeze. Ta je dostupná pro Android, iOS, MacOS i Windows. Na základní domovské obrazovce vás čeká vizualizace Audeze Maxwell 2 se základními informacemi. Nechybí stav nabití, možnost přejít do 10pásmového ekvalizéru, ztlumení mikrofonu a přepínání funkce AI Noise Removal.

Nechybí ani přednastavené zvukové profily. Třeba pro ty, kteří ocení více basů. V nastavení je možné zapnout automatické vypínání sluchátek při neaktivitě a nechybí možnost aktualizace softwaru. Příjemná je také funkce Sidetone, která dovolí hráči slyšet své vlastní mluvené slovo. Ta i poměrně dobře eliminuje šum. Možná zde není příliš možností, ale pro to nejdůležitější nastavení aplikace bohatě stačí. Důležitý je hlavně ekvalizér, protože tisíc lidí, dva tisíce uší. Plus mínus.

Mikrofon a výdrž na jedno nabití

Jak už jsem zmiňoval, hyperkardioidní mikrofon je snadno připojitelný i odpojitelný a skvěle se nastavuje, respektive drží na předem nastaveném místě. Přiznám se, že doby, kdy jsem trávil čas povídáním si s dalšími hráči, jsou pryč. A tak jsem mikrofon využil hlavně proto, abych o něm něco mohl napsat. Mluvené slovo sluchátka zvládají samozřejmě skvěle, aby také ne, důležitou součástí her jsou dnes i dialogy. Naštěstí mě dobře slyšela i druhá strana, a to i v případě, kdy se soused rozhodl během všeho vrtat, až mi vibrovala sedačka pod zadkem.

Mikrofon snadno připojíte a zase odpojíte; zdroj: Hifimanie

Potlačení okolních hluků sluchátka pomocí funkce FILTER AI zvládají skvěle. Druhou stranu jsem o vrtací symfonii bohužel připravil. Zajímavé je, že hovory si užijete i bez externího mikrofonu. Jsou zde i integrované mikrofony, které zvládnou základní hovory. Nemusím ale asi ani explicitně zmiňovat, že s tím externím je vše o poznání lepší. Pro milovníky parametrů dodám, že mikrofon při digitalizaci hlasu používá 48 kHz vzorkování.

Relativně malý dongle nabízí přepínač mezi PS5 a PC; zdroj: Hifimanie

Výrobce udává výdrž na jedno nabití až 80 hodin díky 1 800 mAh baterii a musím říct, že to je hodnota, na kterou se dobře zvyká. Než si sluchátka řekla o nabití, trvalo to pár dnů. Ne, že bych to exaktně měřil, ale tipoval bych, že jsem se dostal blízko udávané hodnotě, protože jsem strávil se sluchátky přeci jen poměrně dost času. V tomto případě není třeba ani udávat žádnou další hodnotu. Proč? Sluchátka nenabízí ANC, tedy aktivní potlačení hluku.

O zvuk se starají magnetoplanární macci

Výrobce vsadil na 90mm magnetoplanární měniče s patentovanou technologii Fluxor a Fazor (pro precizní řízení fáze) s výkonnými neodymovými magnety N50 a ultra tenké membrány Uniforce, což je na poli herních sluchátek nebývalý luxus. Jde o osmou generaci tohoto měniče. Sluchátka se pyšní také nízkým harmonickým zkreslením pod hranicí 0,1 %, a schopnosti vyvinout akustický tlak přes 115 dB. Výrobce sází spíše na neutrální pojetí zvuku, ale vše se dá doladit ve zmiňované aplikaci. Když budete chtít zabasují, až to hezké není. Audeze Maxwell 2 nabízí frekvenční rozsah 10 Hz až 50 kHz. Sluchátka kromě donglu (s Wi-Fi 2,4 GHz) propojíte se zařízením pomocí Bluetooth 5.3. Podporované kodeky pak jsou LDAC, LE Audio a samozřejmě AAC a SBC. Pro náročné posluchače je navíc připravena plná podpora Hi-Res audia (24-bit/96kHz) přes USB-C připojení.

Maxwell 2 jsou pro moderní hraní jako stvořená; zdroj: Hifimanie

Inovací u tohoto modelu je technologie SLAM (Acoustic Management System). Tu můžeme znát z vlajkového elektrostatického modelu CRBN2. Tento systém optimalizuje akustický tlak uvnitř mušle, čímž je dosaženo přesnějších a údernějších basů bez negativního ovlivnění středního pásma. Právě tato technologie slibuje skvělý prostorový zážitek, což je pro hraní her velmi důležitý aspekt. Doplním, že sluchátka zvládají simultánní poslech ze dvou zdrojů (například USB-C kabel a Bluetooth). Neplatí to ale v případě poslechu přes Dongle a Bluetooth souběžně.

Zcela nový požitek z her

Rovnou se přiznám, že většinu času hraji hry na PlayStation v rámci zvuku z televize. Jasně, hned pod ní mám zesilovač, který zvládá zvuk přes optiku, ale přeci jen to není pohodlné jako HDMIčkové připojení. AQ Labrador 39 tak jdou do akce hlavně při poslechu hudby z gramofonu a Tidalu. Paradoxně mě při hraní zvuk z TCL C855 vůbec neuráží, protože tento televizor patří mezi ty lépe hrající. Až překvapivě. Jenomže během testování jsem při hraní sluchátka vlastně nedal z uší a ke zvuku z televizoru se vracelo těžko. Audeze Maxwell 2 jsem zakomponoval na konferenční stolek, při hraní po nich sáhnul a bylo. Je zajímavé, že sluchátka nesází na ANC, nicméně to ničemu nevadí. Pasivní izolace je skvělá a jakmile nastane hudbo hraj, posluchač je odpojen od okolního světa. Při vyšších hlasitostech si s vámi zaposlouchá něžně i okolí.

Zaklínač nebo Death Stranding 2 – Audeze Maxwell 2 vás pohltí

Je pár her, které bychom za zvuk mohli chválit. A jsou tu Maxwell 2, které bychom mohli chválit za to, že tento zvuk nekazí. Prvním titulem je Zaklínač 3. Hudba, kterou složili Marcin Przybyłowicz, Mikołaj Stroiński a skupina Percival patří mezi to nejlepší k poslechu. Next gen aktualizace pro konzole pak zvuk ještě pozvedla. Jedná věc je, s jakou čistotou dokáží tato sluchátka pojmout hudební vložku hry. Věřím, že hráče dynamický titulů s extrémními výbuchy možná bude v nativním nastavení trápit méně důrazný bas. V rámci Zaklínače je ale neuvěřitelné, jaký prostor a okolí dokáží Audeze vykreslit. Neúprosný svět mě naprosto vtáhl do děje. Druhá věc jsou ale všechny ostatní zvuky okolo Geralta a nově také okolo mě. Jakékoliv použití znamení, souboje s meči, kroky, zvuky v lesíku v pozadí, vše je od sebe skvěle separováno.

Sluchátka mě donutila ke spárování přes Bluetooth s Macbookem. Zde jsem na Tidalu párkrát poslouchal soundtrack bez dalších vlivů. Obzvlášť Silver for Monsters a Whispers of Oxenfurt byly pohlcujícím zážitkem.

Naprosto vtahující atmosféru má pak také Death Stranding 2. Aby také ne, Hideo Kojima je velmi známým audiofilem. Ludvig Forssel zde používá orchestrální aranži a syntetizátory. Dunivé pasáže s jemnými smyčcci tak svědčí sluchátkům jako přišité. Nezahltí vás náporem basů. Nechají ve vás bas příjemně pulzovat, zatímco si užijete každý detail jemných výšek. Kojima pak zde vybral skladby místo skladeb Low Roar (první díl Death Stranding) vybral umělce Woodkida. Všechny skladby jsou správně doplněny i s vizuálním stránkou hry. Woodkidův baryton je s hráčem vždy, když se hlavní protagonista ocitne úplně sám. V posluchači se kombinuje uvolnění, že je pryč z nebezpečné situace, ale zároveň i tíha, protože… kdo ví, co může přijít.

Audeze Maxwell 2 zvládají prodat emoce, atmosféru i skvělý hudební zážitek napříč hrami. Je fascinující, jak jsme se za krátkou dobu z 8bitových zvuků zvládli dostat do neuvěřitelných zvukových aranží. A je to dobře.

Když zvládnou hry, hudbu musí taky, ne?

Odpovědět byste si dokázali pravděpodobně i beze mě. Ano, zvládají a velmi dobře. Soulová klasika Easy v podání Faith No More je toho dobrým důkazem. Mike Patton, kterého znají posluchači asi spíše v rámci tvrdších kousků, zde podává skvělý výkon, kterému by kdejaká sluchátka mohla uškodit. To ale není případ Audeze Maxwell 2. Naopak. Už úvodní klavír dává vědět, že se dočkáme přesných příjemných tónů. Ze skladby sálá intimnost, ze které posluchače místy vytrhne kytarové sólo i další drobné vtípky. Zvuková scéna je široká, sluchátka opět zvládají dobře separaci jednotlivých nástrojů i zpěvu. Příjemná je i reakce sluchátek na změny. Basová složka je přesná a nekolísá a i v refrénu, kdy se prolne více nástrojů lze dobře rozlišit výšky, středy i právě bas. Posluchač si navíc může v rámci toho všeho všímat drobných rebelských prvků, nádechů i mlasknutí.

Dobrou práci odvádí také u skladby The Beginning z poměrně nového alba od Snow Patrol. Intimní vokální projev Lightbodyho je neuvěřitelné blízko uším, což tomu intimnímu projevu dodává ještě více intimity! Poměrně výrazné jsou u této skladby bicí, které trochu více prostupují zbylé nástroje, obzvlášť relativně jemnou elektrickou kytaru, orchestrální prvky. Dokonce i basa je mírně upozaděná za výrazný kopák. Přesto vše funguje jako celek a Lightbody má svůj hmatatelný prostor i v až typicky Patrolovském hymnickém finále.

Na závěr si musím z neapolského tripu připomenout partou stále přehrávanou skladbu All Night Long od Lionela Richieho. Úvodní perkusní rytmy, každý úder do konga a shakery nejednoho rozvrtí asi v případě poslechu kdekoliv. Jakmile se prostorově vykreslí ve dvojkových Maxwellech, jde o velmi příjemný zážitek. Lionelův hlas je vřelý, dobře v popředí a je ústředním prvkem i v těch nejvíce párty pasážích. Obzvlášť dobré jsou pokročilé části skladby, kdy se vokály vrství a v pozadí se objevuje ruch oné večerní noci, kterou s Lionelem posluchač prožívá. Najednou se nachází uprostřed tančícího davu a zároveň dost blízko interpretovi. Směť zvuků je tu místy pořádná. Audeze ale vše zvládají, jak se patří. Jednoduše. Party, Karamu, Fiesta, Forever.

Závěr – Audeze Maxwell 2 : skvělá volba pro hry

Audeze Maxwell 2 jsou nádherný kus sluchátek, to v první řadě. V redakci jsme se shodli, že i přes drobné neduhy s mostem a vyšší váhu je radost je mít v ruce i na očích. Ale co by to bylo za sluchátka, kdybychom na ně jen zírali. To nejlepší je fakt, že Audeze zvládl svou práci na jedničku v oblasti zvuku. Moderní hry jsou stále větším audio zážitkem. I proto řada herních soundtracků vychází na vinylových deskách a najdeme je ve vysoké kvalitě na streamovacích platformách. Kromě Zaklínače 3 a Death Stranding 2 je dobré vzpomenout i skvělý soundtrack k českému titulu Kingdom Come: Deliverance 2. Jan Valta a Adam Sporka odvedli na místní poměry skvělou práci, která se možná do zvukového odstavce nevešla, ale i s touto hrou v kombinaci se sluchátky jsme strávili nějaký čas, a tak si zaslouží své místo v textu alespoň v závěru.

Her s úžasným zvukovým doprovodem bychom mohli jmenovat a už to není jen na prstech jedné ruky. Audeze Maxwell 2 možná nepřimáčknou hutným basem posluchače do krásné herní židle. A možná na něj nebudou blikat všemi směry. Vtáhnou jej ale do děje, přesně vyjádří záměr tvůrců a skvěle vykreslí zamýšlené emoce. Čistý zvuk a prostor je jejich hlavní devízou.

A skvělá volba pro hudbu

A to platí i v případě poslechu klasických skladeb, třeba přes Bluetooth v rámci Tidalu. Sluchátka odvádí sakra dobrou práci nejen s prostorem ale také v rychlosti reakcí na změnu dynamiky. Když má být skladba intimní, je opravdu intimní. Když máte být středem večírku, budete středem večírku. Sluchátka si na nic nehrají, nic nepřetváří, nic netlačí směrem k umělé dokonalosti. Prostor nechávají všem skvělým i méně skvělým záměrům tvůrce.

Původně jsem chtěl napsat, že si za dobrý zvuk připlatíte. Audeze Maxwell 2 vyjdou na 10 990 Kč například u Audigo.cz, kterým za zapůjčení děkujeme. Xbox varianta pak stojí 11 490 Kč. Jenže když se podíváte, co stojí špička mezi herními headsety, najednou to nevypadá nijak přestřeleně. Třeba Sony Inzone H9 II, vlajkový model Sony pro PlayStation, vyjde na 8 990 Kč. Rozdíl tu tedy je, ale žádný extra cenový rozdíl to není, obzvlášť když započítáte propastně kvalitnější provedení. Hlavně ale Maxwell 2 nehrají jen na efekt pro hráče. Dávají smysl i lidem, kteří si chtějí kromě hraní fakt dobře pustit také muziku.

V mých očích jde o kvalitně vybavená sluchátka se skvělým zvukem, která jsou ideální volbou pro ty, kteří si chtějí dopřát kvalitní zvuk během hraní, ale také během poslechových chvilek s oblíbenými skladbami. A rozhodně si od nás zaslouží tip redakce.

Klady

• Skvělé zvukové podání během her
• Výborný prostor a separace zvuků
• I přes vyšší váhu pohodlná pro delší hraní
• Skvělá i na poslech hudby

Zápory

• Složitější nastavení mostu
• Někomu může chybět ANC

Technické specifikace Audeze Maxwell 2

Domů » RECENZE: Audeze Maxwell 2 (PlayStation) – herní nebe na uších

Petr Benkovský

S technologiemi si hraje od nepaměti a doma má v nich více nepořádek než pořádek. Ostravak, který se stále místy učí psát slušně a spisovně. Ale ne vždy to klapne. Hlavně u té slušnosti. "Zatimco tata rubal uhli, ja rubu texty, bo mam chrome ruky."