RECENZE: Philips TAB8907/10 Soundbar s možnostmi rozšíření

Společnost TP Vision, která už přes deset let vyrábí televizory Philips, převzala z portfolia tradičního nizozemského výrobce kromě tohoto artiklu ještě logicky i televizní příslušenství, navíc pak i dnes hodně frekventovaná sluchátka. Základním příslušenstvím, doplňujícím televizní přijímače, jsou dnes především specializované zvukové systému pro reprodukci televizního zvuku. Ano, tušíte správně, že jde o ty tenké, podlouhlé krabičky, někdy doplněné větší bednou v koutě, pro které se vžilo označení „soundbar“, nebo česky „zvuková lišta“. A v tomto segmentu je právě TP Vision docela aktivní, takže na trhu není o tato zařízení se značkou Philips nouze. Z této nabídky si představíme model střední třídy, který pro posílení prostorového dojmu pracuje i s tzv. horními zvukovými kanály, zavedenými do domácího audia především systémem Dolby Atmos.

Nechybí horní měniče pro Dolby Atmos efekty, zdroj: Philips

Design a konstrukce

Základním designovým provedením Philips TAB8907/10 nijak nevybočuje ze zažitých konvencí: máme před sebou sestavu podlouhlé zvukové lišty a bezdrátově připojeného aktivního subwooferu. Soundbar patří k modelům střední velikosti, v nejširším bodě je široký cca 94 cm, ideální je tedy pro televizory s úhlopříčkou 55 palců/139 cm s rezervou v obou směrech dalších velikostí. Má elegantní design, oba kraje jsou směrem dopředu zešikmeny, což není samoúčelné, z boků je veden zvuk jednoho z páru reproduktorů krajních kanálů. Přední strana lišty, která nese celkem šest měničů (centr tvoří dva středotónové, levý a pravý kanál pár středotónového a výškového) je překryta – včetně seříznutých bočnic – příjemně vyhlížející šedou tkaninou.

Za síťkou prosvítá bezproblémově čitelný bodový displej, což je při současné módě všelijakých poblikávajících rádoby informačních diod určitě kladem. Vedle displeje je ještě oranžová dioda indikující připojení (a připojování) k Wi-Fi, která docela výrazně svítí (nebo bliká). To je docela protivné, tím spíš, že jas nelze nijak regulovat (na rozdíl od svitu samotného displeje, který můžeme ve třech stupních upravit či dokonce vypnout).

Na horní straně nepřehlédneme při krajích dvě výrazné, perforovaným plechem překryté plochy, které slouží páru už zmíněných „horních“ reproduktorů, vyzařujících zvuk směrem vzhůru, ideálně k odrazu od stropu. Nechybějí zde ani obvyklé základní ovládací prvky, tentokrát v podobě dotykových ploch. Na starosti mají zeslabení/zesílení hlasitosti, spuštění/pozastavení přehrávání (třeba z připojených paměťových nosičů, či externích přehrávačů) a konečně zapnutí/vypnutí zařízení (na výběr je buď obvyklý pohotovostní režim s rychlým startem, nebo hlubší „uspání“ s menší spotřebou a pomalejším zapnutím do provozního stavu).

Rozložení měničů umožňuje simulaci bočních i horních satelitů, Zdroj: Philips

Pár s možností rozšíření

Zadní strana patří jako obvykle konektorům. Soundbar Philips nabízí dva porty HDMI: jeden s funkcí eARC, jako hlavní způsob spojení s televizorem, druhý pro připojení externích přístrojů jako jsou BD/DVD/CD přehrávače, herní konzole, satelitní přijímače, multimediální centra apod. Do televizoru průchozí videosignál 4K samozřejmě zachovává i všechny formáty vysokého dynamického rozsahu obrazu HDR. Pro případ potřeby připojení starších televizorů bez HDM ARC/eARC výbavu doplňují optický digitální vstup a analogový audiovstup, který můžeme připojit ke sluchátkovému výstupu TV přijímače. Sestavu doplňuje ještě port USB. Ve stejném místě je také tlačítko pro připojení soundbaru do sítě WiFi – konektor pro kabelové síťové připojení přístroj nemá. Jak je obvyklé, lišta frekvenčně navazuje na zvuk subwooferu a pracuje v rozsahu 150 až 20 000 Hertzů.
Druhým členem sestavy je aktivní subwoofer, rovněž ve spíše menším provedení. Jeho ozvučnice je z překližky (v případě lišty je použit obvyklý plast), vzadu dole má poměrně velké vyústění plastového basreflexu, jediný basový reproduktor (Ø 16,5 cm) je vyústěn do pravého boku. Subwoofer pracuje ve frekvenčním rozsahu 35 až 150 Hz, jeho výstupní výkon je 120 wattů (RMS).

Předností tohoto soundbaru Philips je, že tuto základní sestavu lze rozšířit o reprosoustavy zadních kanálů a výrazně tak posílit možnosti prostorového zvuku. Má to ale jistý háček. Philips (rozuměj TP Vision) je od počátku jedním z hlavních podporovatelů poměrně nového systému komplexního domácího ozvučení, který pod názvem Play fi uvedla do světa společnosti DTS, dlouholetý matador prostorového zvuku a tím pádem i konkurent Dolby Digital. Jinými slovy, reprosoustavy pro zadní kanály lze připojit pouze tímto protokolem. Ale jak lze předpokládat, vhodné „bedničky“ samozřejmě najdeme i v nabídce značky Philips (např. Philips TAW6205/10, které přijdou na zhruba 4 000 Kč za kus).

Základní sestavu soundbaru a subwooferu lze rozšířit o skutečné zadní efekty, Zdroj: Philips

Úsporný ovladač

V rámci recenze soundbaru Philips bychom ovšem neměli zapomenou na příslušenství v podobě obvyklého dálkového ovladače. Ten má moderní vzhled a poměrně úsporné provedení, je osazen jen deseti ovládacími prvky. Nechybí mezi nimi vypínač systému, nebo volič vstupů – kromě zmíněných konektorových vstupů je možností i Bluetooth, který snadno zprostředkuje hudbu třeba z mobilního telefonu. Ovladač pochopitelně řídí i přehrávání z externích nosičů a k dispozici jsou i volby úpravu zvuku pomocí ekvalizéru pro výšky a basy či nastavení úrovně jednotlivých kanálů, synchronizace s obrazem či intenzity 3D efektu Dolby Atmos. V neposlední řadě poslouží i pro párování se zařízeními Bluetooth (telefon, tablet) a zmíněnou úpravu jasu displeje. Takže malá jednotka, ale docela dost funkcí…
Pro ovládání systému můžeme samozřejmě sáhnout i po mobilní aplikaci, zde konkrétně Philips Sound. Ta kromě toho slouží i pro integraci dalších reprosoustav Play-fi do systému, ať už pro ozvučení domácnosti, nebo pro zmíněné doplnění sestavy soundbaru o bedničky zadních kanálů (suplující domácí kino). Zvládne také přehrávání hudby z telefonu po Wi-Fi, tedy v lepší kvalitě, než jakou poskytuje Bluetooth.

Ovladač soundbaru Philips je minimalistický, ale funkční, Zdroj: Philips

Dolby Atmos i Play-fi

Zvukový výkon soundbaru Philips je celkově velmi dobrý. Už při běžném využití během sledování televizních pořadů oceníme lepší srozumitelnost mluveného slova a celkově plnější zvuk. Pokud připojíme BD/DVD/CD přehrávač, pak je u ryze hudebního poslechu z CD reprodukce tonálně bohatá a působí živým, prostor nepostrádajícím dojmem. V roli testovacích souborů jsem použil např. Beethovenův klavírní koncert C-moll či Musorgského Obrázky z výstavy v Ravelově orchestrální úpravě – obojí v podání Berlínských filharmoniků na CD vydaných společností Deutsche Gramofon.  Zcela bezproblémové je i přehrávání hudebních souborů z paměťových nosičů po USB. Kromě MP3 jsou podporovány i FLAC a WAV, širší škála formátů HiRes ale k dispozici není.
Při reprodukci filmového zvuku jsem se logicky zaměřil hlavně na zvukové stopy ve formátu Dolby Atmos na discích Blu-ray/UHD 4K Blu-ray. Testovali jsme na seriálu Hra o trůny a filmech Blade Runner 2049 a Duna. Zde je systém díky vzhůru směrovanému zvuku schopen skutečně dosáhnout slyšitelné prostorovosti zvukového pole před divákem/posluchačem i ve vertikální ose (marketingovou mluvou řečeno „3D zvuku“). Pro nějaký zvukový „děj“ za ním by ovšem bylo třeba zapojit do sestavy i reproduktory zadních kanálů, které je ovšem třeba přikoupit. Což bych ale filmovým fanouškům rozhodně doporučil. Zážitek ze sledování filmů to výrazně vylepší.

Klady

• Celkově kvalitní reprodukce
• Konstrukce využívající i horní kanály systému Dolby Atmos pro bohatší zvukové pole
• S dalšími reprosoustavami Play-Fi dokáže vytvořit komplexnější prostorový zvuk či ozvučit další místnosti.

Zápory

• Nepodporuje formáty DTS a HiRes zdroje.

Domů » RECENZE: Philips TAB8907/10 Soundbar s možnostmi rozšíření

Petr Žák

Po absolvování Fakulty žurnalistiky UK pracoval v Československé fotografii, pak byl šéfredaktorem časopisů Revue fotografie, Video domácí kino a Obraz a zvuk. V posledních letech pracuje na "volné noze" a specializuje se především na obrazovou reprodukční techniku, zejména na televizory. Prakticky od založení je stálým spolupracovníkem časopisu Stereo&Video. Ve volném čase poslouchá metalovou a barokní hudbu, zajímá se o historii a astrofyziku.