RECENZE: JBL STAGE 280F – slušné do sterea, lepší do domácího kina

Když jsem dostal nabídku k testování sloupových reproduktorů JBL STAGE 280F, trochu jsem váhal. Ne snad proto, že bych se sloupovým reproduktorům bránil. Ani ne proto, že by mi tento model byl nesympatický. Můj obývák je ale menší, a tak jsem se obával, že tahle džíbla úplně nezapadnou. Nakonec zapadla, začali jsme si společně notovat a nezbývá mi než konstatovat, že i do malých prostor sloupové reproduktory patří. STAGE 280F podávají v rámci ceny slušný výkon ve stereu pro hudební prožitek. S podporou dalších kamarádů, pro které bude nutná další investice, se navíc stanou relativně dostupným domácím kinem.

O historii americké společnosti jsem se rozepsal již v recenzi gramofonu JBL TT350. Zatímco gramofon si nechává vyrábět společnost v Číně, reproduktory jsou navržené i konstruované v americkém Northridge v Kalifornii. Ještě dodám, že tato recenze navazuje na recenzi dostupného AV receiveru JBL MA310, který testoval kolega Jan Frič. A rozhodně i ta stojí za přečtení, popisuje totiž nejen AVR, ale také nejdostupnější regálovky řady JBL STAGE 240B.

Obsah balení a design JBL STAGE 280F – čtvrt metráku na sloup

Reproduktory vám domů dorazí každý zvlášt ve dvojité kartonové krabici. Polstrování uvnitř je příkladné a ani při delší cestě by nemělo dojít k újmě. Uvnitř se pak nachází samotný reproduktor, jeho podstava, kterou je nutné čtyřmi imbusy přišroubovat, magnetické mřížky z průzvučné tkaniny, nechybí čtyři odhmotňovací hroty a obsah kromě nutných papírových materiálů uzavírá imbusový klíč. A to je vše.

V černé barvě tyhle sloupy zapadnou do většiny domácností, po designové stránce jsou velmi umírněné; zdroj: Hifimanie

V případě malých aktivních reproduktorů jsem měl většinou tendenci hodnotit obsáhle design, hlavně třeba v případě KEFů. Tady budu s popisem trochu více strohý. Jedná se o klasické 2,5pásmové sloupy s matným černým čelem a strany i zadní část zdobí tmavá dýha. Tuhle variantu nazývá výrobce Espresso. V nabídce je pak ještě světlá varianta s názvem Latté. Ozvučnice je vyhotovena z MDF, která je na vnitřní straně vytlumená akusticky inertním materiálem s ohledem na eliminaci vnitřních odrazů zvukových vln. Dle slov výrobce strategicky umístěné vnitřní výztuhy zvyšují celkovou tuhost skříně a snižují přenos vibrací z měničů.

Rozměry reproduktorů vyšplhaly na 1113 mm x 357 mm x 420 mm. Váha jednoho sloupu je pak 25,1 Kg.

1palcový výškáč, 8palcové basáky a duální bassreflex

Čelní stranu obývá 1″ (25 mm) výškový reproduktor s kalotou z eloxovaného hliníku a akustickou čočkou. Ten je propojený s hornovým zvukovodem s patentovanou geometrií High-Definition Imaging (HDI™), navrženým pro JBL Professional M2 Master Reference Monitor. V případě HDI jde o novou generaci, která potěší domácí posluchače. Ti se mají dočkat lepší prezentace jemných detailů. Dělící kmitočet pro výškový reproduktor je na výhybce nastaven na 2,1 kHz.

1palcový výškový reproduktor odvádí dobrou práci a neničí uši přílišným cinkáním; zdroj: Hifimanie

Hned pod výškovým reproduktorem se nachází dvojice 8″ (200 mm) basových reproduktorů, které mají vrstvenou kuželovou polycelulózovou membránu na pryžovém závěsu, vyztuženou kruhovým žebrováním. U těch výrobce dle svých slov zaručuje precizní podání nízkých frekvencí již od 33 Hz s charakteristickou JBL kresbou basových tónů a přesnou pevnou konturou. Dvouapůlpásmová výhybka zajišťuje, že každý z basových reproduktorů zpracovává mírně odlišnou část frekvenčního spektra. Spodní reproduktor se věnuje výhradně basům a jeho horní dělící frekvence je 1,1 kHz. Naproti tomu horní basový reproduktor pokrývá širší frekvenční rozsah – začíná na stejné dolní frekvenci 33 Hz jako spodní reproduktor, ale jeho horní mezní frekvence sahá výše do pásma středních tónů, na které logicky navazuje výškáč.

Dvojice 8placových basových reproduktorů pak zajišťuje dostatečně hutný bas i bez subwooferu; zdroj: Hifimanie

Zadní strana pak nabízí duální bassreflex a šroubovací připojovací terminály. Připojíte tak jak kabeláž s banánky, tak i s vidličkami. Horní dvojice šroubovacích terminálů přitom není určena pro Bi-Wire nebo Bi-Amp připojení, na to je třeba si dát pozor. Jsou zde pro připojení signálu směrovaného do horních ATMOS reproduktorů. Ty pořídíte samozřejmě samostatně a umístíte je případně na vrchol reproduktorů. Kabeláž od efektu tak nebude za reprosoustavou díky tomuto triku výrobce nevzhledně viset.

Jdeme na poslech v totálním duchu JBL

Pro testování reproduktorů jsme s kolegou v mém obýváku poskládali správnou americkou kombinaci. Na zdi už mi chyběl pouze Marlboro man. Jako zesilovač jsem použil JBL SA750, gramofon JBL TT350 a propojovací kabely Audioquest Type 5. Užily si tak gramofonové desky, streamování přes Tidal, a dokonce i nějaký ten film (televizor připojený k zesilovač optickým kabelem). JBL STAGE 280F jsou vlajkovou lodí celé modelové řady STAGE. Slibují výkon 125 W RMS s citlivostí 91 dB, což představuje při plném zatížení více než 114 dB na výstupu. Impendace6 Ω slibuje širokou podporu zesilovačů a AV receiverů. Frekvenční odezva je pak dle výrobce 33 Hz – 25 kHz ± 6 dB.

V tmavém provedení obdržely reproduktory název Espresso, ve světlém pak Latté; zdroj: Hifimanie

Reproduktory byly v mém případě poměrně blízko poslechovému místu (něco málo přes 2 metry), a proto byla potřeba si mírně pomoci natočením reproduktorů směrem k němu. Chvíli hraní to přeci jen chtělo, jedná se o reproduktory, které jsou vhodné do středních a větších prostor. Vzhledem k bassreflexům vzadu jsem je i mírně odsunul od zadní stěny.

Příjemný bas i výšky JBL STAGE 280F umí

V malém prostoru mě velmi překvapil příjemný bas. Upřímně jsem se bál, že zažiju basové rodeo, které nezvládnu krotit. Ale obavy byly liché. Dobré odsazení od zadní stěny udělalo své. Přiznat ale musím, že jsem si na hutnost basů chvíli zvykat musel. Přeci jen jsem měl oproti svým regálovkám AQ Labrador vše ve správné výšce pro své uši a JBL STAGE 280F tlačily bas přímo na mě. Po pár dnech jsem si ale na tuto skutečnost zvykl. To samé lze říct o výškovém reproduktoru. Výšky jsou výrazné a posluchač si je užívá velmi napřímo. Nervou ale nijak uši, necinkají příliš a i když jsou výraznější, výrobce je příjemně ukočíroval. Celkově bych zvukový zážitek popsal jako hřejivější a hutnější. Pro poslech hudby už by pro některé posluchače mohly být tyto reproduktory příliš. Samozřejmě lze situaci snadno řešit prostřednictvím akustických korekcí Dirac, kterými SA750 disponuje, ale pak není třeba volit velké sloupy. Nicméně je ale evidentní, že reprosoustavy mají být hlavně součástí domácího kina. A tam mi toto ladění pro změnu velmi voní.

Pozor, horní dvojice terminálů neslouží pro bi-wire, ale pro připojení signálu směrovaného do horních ATMOS reproduktorů; zdroj: Hifimanie

Moje uši tento hutnější zvuk ještě mají rády. Není to příliš, i když věřím, že posluchači toužící po doktorsky sterilním poslechu by mě hnali holí. Možná jsem ovlivněn svým vkusem na hudbu, která se pohybuje většinou v rockém spektru. A o tu se starají v mém případě převážně americké a britské kapely, kterým ten teplý zvuk sedí. Co taky ty lampové zesíky, co používali, že jo. Konkrétně v mém obýváku rozhodně nechyběl subwoofer. Věřím ale, že posluchači s velkým prostorem jej ocení.

Sweet child in time, you’ll see the line

Ale pojďme si trochu popsat, jak znějí konkrétní skladby z těchto pasivek za cenu nového iPhonu. Child in Time od Deep Purple snad ani nemusím představovat. Už od začátku jsem měl tendenci zavřít oči a nechat se unášet činelem, který zde cinkal naprosto jemně a neagresivně. Přesně jak si začátek skladby zaslouží. Hammondky Jona Lorda mě unášely v čase jako to dítě. A když nastoupí vřelý bas, skladbě to neškodí. Vše do sebe zapadá. Stejně tak svědčí elektrické kytaře. A Ian Gillan se tím vším dokáže patřičně do popředí. Samozřejmě se tu bavíme o poslechu pořád v rámci ceny. Třeba Burmester by nás zahltil větším počtem detailů. U téhle skladby obvzlášť. Jen bychom stoupali cenami po vrcholkách hor.

Asi každý baskytarista zná Money od Pink Floyd. Roger Waters si skladbu napsal. Roger Waters nás obohatil i touto basovou linkou. Hutný a vřelý zvuk JBL STAGE 280F skladbě opět svědčí. Právě bas je příjemně výrazný. Výkový reproduktor toleruje, že činely tady mají být spíše něžného charakteru. Více než zpěvu Gilmora jsem se obával tenorového saxofonu. Avšak ani ten nezapříčinil bolest uší. Gilmor pak možná nevystupuje tolik a zapadl mezi hrající ansámbl. Jenomže, on v pozdější části skladby už přestává poskytovat moudra o prachách. A jako instrumentálka vše funguje až kupodivu dobře.

Mřížky na reproduktorech drží magneticky, je tedy snadné je nainstaloval či sejmout dle potřeby; zdroj: Hifimanie

Kde už byl bas výraznější, než bych si sám přál, je Fever od Raye Charlese a Natalie Cole. Celá skladba vlastně šlape dobře. Jenom ten kontrabas v pozadí už spíše duní, než basuje. Na některé nuance skladby se tak posluchač už musí soustředit, než že by tu byly automaticky. Navíc skladbě chybí ten pocit jemné romantičnosti.

Příjemný prostor, méně detailů ve středech

Příjemně s dobrým ustavením reproduktory vykreslují i prostor. Ten mě potěšil nejen v případě hudební reprodukce, ale i u filmů a her. Hlavně při hrách jsem neměl žádný problém s orientací a třeba při hraní remaku The Last of Us, kde se spíše než Rambo módu věnuji stealth provedení, jsem dokázal zvuk využívat k lokalizaci nepříjemných nepřátel. Ale prostor rozhodně potěší i posluchače skladeb, kteří na hry ani nepomyslí.

V čem reproduktory mírně pokulhávají jsou středy, které alespoň v mé domácnosti JBL upozadily. Pravděpodobně za to může právě zábavnost reproduktorů, jejich hutnost a vřelost. Vzhledem k té zábavnosti bych jim snad i podání středů odpustil, ale sluší se to zmínit. Například u mě doma si skvěle se středy poradily KEF LSX II LT. Ve filmech a hrách člověk středové nedostatky příliš nevnímá. Ve skladbách však ano.

Dobrým příkladem je skladba Because the Night od Patti Smith. Ta vám na začátku s jemným klavírem zazpívá příjemně. Ve chvíli, kdy na scénu přijdou bicí a basa, Patti jde tak trochu do pozadí. Jak kdyby z přední části pódia udělala čtyři kroky dozadu a chtěla nechat vyniknout kolegy. Výsledek jako takový není špatný. Ale rozhodně to postřehnete.

JBL STAGE 280F jsou solidní základ, který lze rozvíjet

JBL STAGE 280F mě i přes drobné nedostatky ve stereu bavily. Zvuk byl kopavější, vřelejší a hutnější, to ano. Ale řadě skladeb to slušelo a jako posluchač jsem měl místy pocit, že jsem se ocitl na koncertě, kde mě zvukař chtěl v chladnějším počasí zahřát alespoň tím zvukem. Jenomže tyhle reproduktory tu nejsou jenom samy o sobě. Výrobce je představil v rámci bohatého portfolia. STAGE 2 právě spolu s AV receivery JBL. Posluchač tak dostává jedinečnou možnost začít poslech se stereem a postupně svou domácnost doplňovat. Třeba o středový reproduktor JBL STAGE 245C aktivní subwoofer JBL STAGE 220P a milovníky Dolby Atmos potěší JBL STAGE 240H, které umístíte na vrchol těchto sloupů. JBL STAGE 280F jsou tak skvělým vstupem i do domácího kina. Třeba jej teď nechcete, ale když se v budoucnu rozmyslíte, jste v suchu.

Závěr – slušné stereo s potenciálem skvělého domácího kina

S JBL STAGE 280F jsme nakonec strávili velmi příjemný (a hřejivý společný čas). S cenovkou 34 990 Kč patří na vrchol rodiny STAGE 2. Přiznejme si ale, že v rámci sloupových reproduktorů nejde rozhodně o obrovskou částku. Věřím, že mnoho posluchačů má doma dražší kousky. A kdybychom se dívali hodně nahoru, přidáme k této částce pár nul navíc. Dneska za danou cenovku můžeme pořídit třeba vlajkový mobilní telefon. Nebo taky 50 kilogramů pasivek od JBL.

Celé portfolio je velmi bohaté a dostupné je i ve světlém provedení; zdroj: JBL

A muziku si s nimi rozhodně užijete! Zvláště, pokud vám doma hraje hlavně rock. Ale ani s jinými hudebními odrůdami neudělají ostudu. Basů je zde dostatek, výškače také dobře odvádějí svou práci a mírně tak můžeme zoufat nad středy. Jenže JBL STAGE 280F chtějí bavit a tento pocit mám snad z každého produktu této společnosti. Pro exaktnost bychom museli trochu jinam. A právě v té zábavnosti se nám středy trochu ukryly. Zábavy udělají dostatek i při sledování filmů a hraní her. Prostorovost pak potěší hráče, kteří ocení zvuk pro orientaci při preciznějším hraní, ale i posluchače.

Největším kladem těchto reprosoustav je však opravdu početná rodina a k tomu hned několik představených AV receiverů. Ten nejlevnější jsme také otestovali. Doma si tak poskládáte celé domácí kino i s Dolby Atmos a můžete se tomu věnovat postupně. Jen pozor, pro Dolby Atmos zážitek s nejlevnějším receiverem nepochodíte.

Za zapůjčení reproduktorů děkujeme českému distributorovi AQ, kde pořídíte jak JBL STAGE 280F, tak i všechny další produkty ze STAGE 2 rodiny.

Klady

• V rámci ceny příjemné basy a výšky
• Nepřebasují příliš ani malé prostory
• Kvalitní zpracování
• Možnost doplnění dalšími produkty z řady STAGE 2
• Díky dobrému vykreslení prostoru mohou být dobrou volbou pro hráče

Zápory

• Střední pásmo se občas mírně vytrácí v zábavnosti
• U některých skladeb může důraz na bas působit nelichotivě

Technické specifikace JBL STAGE 280F

• Systém: 2½-pásmový
• Bassreflex: Duální zadní port
• Výškový reproduktor: 1″ (25 mm) s kalotou z eloxovaného hliníku a akustickou čočkou
• Basový reproduktor: Dva 8″ (200 mm) s vrstvenou kuželovou polycelulózovou membránou vyztuženou kruhovým žebrováním
• Dělící kmitočet: 1,1 kHz, 2,1 kHz
• Impedance: 6 Ω
• Doporučený výkon zesilovače: 20 až 225 W
• Citlivost: 91 dB
• Frekvenční odezva: 33 Hz – 25 kHz ± 6 dB
• Rozměry (v x š x h): 1113 mm x 357 mm x 420 mm
• Rozměry bez základny (v x š x h): 1113 mm x 241 mm x 409 mm
• Hmotnost: 25,1 kg / ks

Domů » RECENZE: JBL STAGE 280F – slušné do sterea, lepší do domácího kina

Petr Benkovský

S technologiemi si hraje od nepaměti a doma má v nich více nepořádek než pořádek. Ostravak, který se stále místy učí psát slušně a spisovně. Ale ne vždy to klapne. Hlavně u té slušnosti. "Zatimco tata rubal uhli, ja rubu texty, bo mam chrome ruky."