RECENZE: JBL TT350 – tenhle švihák není jen na okrasu

Přiznám se rovnou na začátku, jít do testování gramofonu JBL TT350 byla pro mě trochu výzva. Ačkoliv sám jeden gramofon doma mám, referovat o tom dalším lidem, už je přeci jen jiná pohádka. Nebo spíše písnička? TT350 mě ale uchvátil z produktových fotografií na první dobrou a když se objevila možnost si s ním pohrát doma, nemohl jsem odolat. Naštěstí se kolem naší redakce točí zkušení posluchači, a tak jsem na vše nezůstal úplně sám. Původní nervozitu po vybalení vystřídalo nadšení. A tak jsem s gramofonem strávil nějaký čas sám, abych setřepal tu prvotní radost a v článku jen nechválil. Jak moc kritický budu já, respektive jak moc kritičtí jsme v redakci? To si třeba u kávy, v hromadné dopravě, v práci, či na záchodě můžete přečíst v následujících odstavcích.

Úvod

 Mladší čtenáři budou znát JBL hlavně díky bluetooth reproduktorům, které slouží jako zdroj muziky téměř kdekoliv. Doma, v parku, u bazénu a někdy bohužel i v MHD (bídu na vás holomci!). Ale JBL nebylo vždy jen o tomto. Tak tedy trochu dějepisu mládeži. Ačkoliv jsem vám sice věkem blízko, pedagogické minimum bych už na kontě mít mohl, kdybych to během studií nepohnojil a nevykašlal se na vedlejší předmět.

Vybaví se vám JBL bluetooth reproduktory? Tohle jsou třeba moderní L100, které odkazují na design 70. let. Trochu jiné kafe, co? Zdroj: JBL

JBL založil pan James Bullough Lansing v roce 1927, tedy v době, kdy bluetooth ještě neexistoval. Teď už víte, odkud pochází ten název. JBL se postupně vypracovalo ve společnost, která ozvučovala kina. V roce 1969 si pak JBL pořídil pan Sidney Harman. Přesuneme se rychle do moderního světa. V roce 2017 byl na nákupech Samsung a zakoupil Harman. Harman Luxury Group (v rukou Samsungu) jako takové stojí za společnostmi Arcam, Revel, Mark Levinson, a také JBL. Nejde ovšem o JBL bluetooth reproduktory, ale například o takové kousky jako JBL L100 Classic.

Balení – uvnitř je vše potřebné

Gramofon ke mně připutoval pečlivě zabalen. Dvojitá krabice poskytla dostatečnou pevnost, aby se cennému artiklu uvnitř nic nepřihodilo. Na krabici jsem si všiml zajímavé drobnosti. Gramofon se vyrábí v Číně. Konkrétně na Taiwanu, což by některé mohlo popudit. Myslet ale musíme na to, že samostatnost Taiwanu uznává oficiálně pouze dvanáct zemí, které úplně nejspíše nebudou pro JBL cílovými. Leda by si třeba svatý stolec chtěl občas pustit Black Sabbath. Případně obyvatelé Svaté Lucie Lucii. Ale prozatím konec vtípkům. Balení obsahuje samotný gramofon, hliníkový talíř, gumový slipmat, dva panty, plastové víko, závaží, hlavu s přenoskou Audio Technika VM95E, zemnící kabel a samozřejmě kabel do zásuvky. Každý díl je pečlivě zabalen do svého obalu a rozbalování tak byl takový kontinuální zážitek na epizody.

JBL TT350 bere ohled na design i zpracování

 TT350 samozřejmě nepřijde v hotovém stavu a trochu toho skládání na uživatele čeká. Konkrétně je třeba na základnu hodit talíř, do ramene nainstalovat přenosku, a pak také nainstalovat víko. Bez patřičné kabeláže to samozřejmě také nepojede.

Základna a talíř

Zpracování se JBL věnovalo patřičně. Ačkoliv mě gramofon samotný na první dobrou překvapil svou lehkostí, další kritiku si téměř nezaslouží. Základna tvořená z většiny z MDFky v přírodní ořechové dýze vypadá skvěle a je příjemná i na dotek, hliníkové čelo pak dodává gramofonu sedmdesátkový vzhled, což obzvlášť mně hraje na city, ačkoliv jsem danou dobu nezažil. Audio zařízení z dané doby se mi ovšem líbí, a to snad trestné není.

Základna je převážně z MDF v ořechové dýze, čelo zdobí hliníkový panel; zdroj: Hifimanie

Vše hezky lícuje a neduhy ve zpracování tady nenajdeme. Precizním zpracováním se pyšní i talíř. Je vyhotoven z tlakem litého hliníku, vysoký, dokonalé zpracovaný, těžký a nečekejte žádné viklání. Zespod je dobře tlumen gumou. Gumový slipmat vypadá skvěle a vlastně i kvalita gumy je špičková. Bohužel se v tomto případě myslelo spíše na design. Nečistoty jdou z něj velmi špatně pryč, nad čímž zapláče neposlouchaná strana desky.

Raménko a víko

Raménko ve tvaru S nás pro změnu opět posouvá do kategorie kvalitního zpracování. Pro jeho výrobu byl použit lehký hliník. Ložiska i všechna důležitá místa jsou z kovu a plast zde nenajdeme. Zakončení potěší snadno odnímatelným headshellem. Na konci ramene nechybí závaží. Je zde i možnost nastavit antiskating, a také vertikální úhel sledování. JBL doslova na mě křičí, abych vyměnil přenosku za lepší. Ale o tom později.

Zakouřené víko působí taktéž dobře a onen šedý kouřový efekt zajišťuje, že gramofon i po zavření působí prémiovým dojmem. Trochu však zamrzí panty. Ty jsou ryze plastové a na víko se uchycují zacvaknutím a ke gramofonu pak kolejničkami. Potěší alespoň pružinkou, která víko dootevře. Na víku jsou dva drobné gumové tlumiče, takže kdyby někdo měl tendenci při zavírání s víkem pořádně praštit, vše se utlumí.

Zakouřený efekt dopřává víku prémiovější vzhled; zdroj: Hifimanie

Tlačítka a podstavy

Nás by v redakci potěšila ještě lepší tlačítka. Jsou zde dvě na čelní straně. Ale při stisku působí tak nějak moderně. Starší mechanický pocit při stisku by byl vzhledem k designu gramofonu příhodnější. Na zadní straně je pak tlačítko pro kompletní vypnutí gramofonu. O stavu zapnutí/vypnutí na čele informuje podsvětlený vykřičník. Oranžová znamená, že můžete roztáčet párty. Červená, že ne. Žádný vykřičník znamená, že do gramofonu nejde žádná šťáva.

Čelní stranu zdobí pouze dvě tlačítka a vykřičník, který informuje o stavu gramofonu. Robustní podstavy potěší nejen na oko; zdroj: Hifimanie

Podstavy jsou plastové, avšak robustní a skvěle tlumí okolní vibrace. Pokud se někdo projde okolo po parketách, dobře odvedou svou práci. Nežádoucím uličníkům – vibracím z reproduktorů, které by si to chtěly mířit k přenosce – se taktéž postaví do cesty. Lze je samozřejmě také výškově korigovat. Což je nezbytným předpokladem k přesnému vodorovnému ustavení gramofonu, které pro reprodukci vinylu potřebujete.

Konektivita

Podíváme se i dozadu. Zde naleznete již zmíněné kolejnice pro uchycení víka a zapínací tlačítko. Dále jen phono výstupy a možnost, respektive nutnost pro připojení kabelu do sítě. I to musíme ocenit, protože je trendem mít pevně zabudované kabely. Zde je výměna za nový v případě poškození snadnou záležitostí. Ano, všechny informace jasně dávají najevo, že zesilovač zde není. Není. Žádné plug and play. A je to moc dobře. JBL mohlo s tímto designem klidně mířit na mladé jedince, kteří stále častěji prahnou po retro designu a chtějí si v koženém saku z hrabárny pustit Kate Bush, protože Stranger Things.

Ačkoliv se mohlo tedy na první pohled zdát, že lifestylový poslech bude to, co tenhle gramofon specifikuje nejvíce, není tomu tak. Výrobce to myslí s gramofonem vážně a směřuje na zkušenější posluchače, kteří nechtějí doma obyčejný černý gramofon, ale ocení i vizuální stránku věci. No tak tedy šup s tím do zásuvky a zesilovače.

Ovládání – v jednoduchosti je krása

Jak už jsem zmiňoval v předchozím odstavci, k ovládání slouží dvě (když opomenu tlačítko na zadní straně) tlačítka. Jedním gramofon probudíte ze spánku a rovnou uvedete talíř do pohybu. Ano, jde o gramofon s přímým náhonem a JBL tak fušuje trochu do řemesla společnosti Technics, kterou si asi všichni vybavíme automaticky, pokud se o tomto náhonu bavíme. Na 33 otáček mu to chvíli trvá, a tak nedoporučujeme příliš spěchat s poklesnutím přenosky na desku. Konec konců, jdete si užít skvělou hudbu, relaxujte, počkejte vteřinku navíc. JBL tvrdí, že je zde systém pro přesnou regulaci otáček. O jaký systém přesně jde už nespecifikuje. Jestli však přesnější otáčky mohou za pomalejší uvedení do provozu, pak jsme s tím naprosto v dané cenové kategorii v pohodě. Druhé tlačítko slouží pro 45 otáček. A to je vše. S gramofonem už si není třeba více hrát.

Vystačíte si dvojicí tlačítek, trochu zamrzí vypínací tlačítko vzadu. Gramofon se ale umí sám uspávat; zdroj: Hifimanie

Pokud alespoň trochu mohu přiblížit přesnost, zkusil jsem využít dvě aplikace pro iPhone na měření otáček, takže nečekejte úplně exaktní vědu, nicméně pro přehled to snad aspoň trochu poslouží. Na 33 otáčkách obě aplikace hlásí shodně 33,1 až 33,2 otáček. Na 45 otáčkách pak 45 až 45,1. Pomalého (wow) ani rychlého kolísání (flutter) se tak případný zákazník bát nemusí. Žádných rušivých jevů se není třeba obávat.

Pohodlné je i ovládání raménka. Kovová páčka zvedáčku raménka spouští přenosku na desku plynule a kontinuálně. Spuštění stylusu probíhá přesně tam, kam očekáváte. Oproti předchozímu gramofonu musím říct, že i v takové zdánlivé drobnosti jsem našel uspokojivý pocit. Potěší také vystlaný prostor, na kterém raménko leží, nedochází tak ke tření kovu o kov. Jakmile doposloucháte, stačí zvedáčkem raménko opět nadzvednout, umístit do míst tomu určených. Zajistit ho můžete na místě navíc pojistkou.

Zvuk JBL TT350 je bohatý…

Prvně si pojďme představit, co vše gramofon v mém případě doplňuje. Jako zesilovač byl zvolen JBL SA750, který šmrncovně ladí k JBL TT350 vzhledem. Zvlášť pohled zepředu dává vzpomenout na (nejen) Yahama éru 70. let. Jde ovšem i o velmi šikovný zesilovač, který se těší pozitivní recenzním v zahraničí a samozřejmě i na ten v podobě textu u nás dojde řada. Vzhledem k místu jsem nouzově řešil ustavení gramofonu na zesilovač. Kamenování se v tomto případě nebráním, lepší možnosti řeším a brzy vyřeším. Výrobce to ovšem takto nedoporučuje z teplotních důvodů a nedoporučujeme to ani my v redakci. Podstavy gramofonu jsou navíc tak robustní, že velikostně na zesilovač úplně nevychází. Jako reproduktory posloužily pasivní dvoupásmovky AQ Labrador 39, které už u mě mají něco nahráno.

A jak je na tom pohledný švihák od JBL zvukově? Překvapivě dobře i s VM95E! Oproti Jukeboxu E od Pro-Jectu, který přehrával mé desky do dnešních dní, zní nahrávky dospěleji. Nečekejte naprosto neutrální projev. Naopak, zvuk je zábavný, tlačí trochu na pilu, ale ne moc, aby to posluchače neotravovalo. V mém klasickém bytovém obýváku jsem u skladeb nacházel i mnohem větší prostorovost a hledat za zavřenými víčky jednotlivé nástroje byla zábava. Zvukový projev bych nazval sebejistým.

Nesnaží se vás přesvědčit profesorským projevem a časem možná až znudit na výklad bohatou přednáškou. Chce vás trochu vytrhnout z koncepce, probudit a zabavit. Jemné přidání na basech je cítit a občas se k vám protlačí více než očekáváte. Pokud se podíváte na moderní telefony s fotoaparátem, často nabídnou filtr pro focení, který zajistí u výsledné fotografie o trošku větší saturaci barev. Jasně, ta fotka není úplně reálná, ale hodně lidem se líbit bude. Přesně tak se TT350 chová.

Mírná zvuková arogance baví

S albem Ten od Pearl Jam jsem se ocitl v divokých devadesátkách. Řezavého hlasu Eddieho Veddera jsem měl plný obývák. Éteričnost Pneumy od Toolů jsem cítil až v kostech. Možná by skladba mohla být trochu klidnější a méně mě tlačit v podbřišku, samozřejmě. Ale v daný moment na to člověk přestane myslet a užívá si každý tón. A nakonec přece při textu si člověk uvědomí, že ten až duchovní nátlak tomu svědčí. Při troše zaposlouchání jsem objevil ve skladbě i drobné detaily, které mi doposud unikaly. Funku to svědčí taktéž, mírná až zvuková arogance JBL ostravským redhotům Fredy a Krasty dodala šťávu. A ne, že by ji neměli sami od sebe.

Troufnu si tvrdit, že s JBL TT350 bude zážitek téměř každý hudební žánr. Někteří se jistě budou bát, jak si poradí s klasikou. Hity ze 70. let (jak také vzhledem k designu jinak) v podání Royal Philharmonic Orchestra ale znějí také dobře. Možná už by to trochu klidnější projev chtělo, což by mohla vyřešit vhodná přenoska. Ale rozhodně velkou část posluchačů neurazí projev ani v tomto případě. Veškeré nástroje jsou zřetelné a dostatečně prokreslené, žádný z umělců se tedy neztrácí a není mu odejmut kredit za odvedenou práci.

JBL TT350 vás posadí do první řady

V případě poslechu jsem měl navíc pocit, že sedím v první řadě. Někdy je to moc dobře. Třeba když si pustíte Davida Stypku a chcete si tu komornější atmosféru užít s umělci tak nějak společně a poklidně. Někdy ta první řada může být už pro někoho moc vnucovací. Ale mě osobně bavila i v případě Rammsteinů a alba Mutter. Chyběly jen plameny a měl bych doma Feuer zónu. Někteří by si to ovšem mohli chtít poslechnout někde z prostřední části hlediště. Mít více rozvahy pro soustředění se na hudbu. Já po tomhle zážitku vlastně ne. Dokud je hudba subjektivním požitkem, pak si dovolím si jej užívat takto. Protože přesně takto mě to bavilo. A moc.

Pakliže jste ovšem posluchači, pro které je umístění v prostoru v rámci různých žánrů důležité, může to být pro vás menším neduhem. Zatímco pro klidný kavárenský poslech si chcete sednout blíže hudebníkům, v případě Slipknotů budete chtít být třeba o kus dále v publiku a toho se úplně nedočkáte. Té první řadě bych ovšem zkusil dát tak jako tak šanci, třeba vás překvapí! Zároveň bych se nebál gramofon doplnit ani o reproduktory z vyšší cenové kategorie. Myslím si, že třeba právě L100 Classic budou příjemnou záležitostí do sestavy. A ještě budou dobově ladit.

… ale pár změn by nás potěšilo

U JBL TT350 se bavíme o gramofonu, který se vejde do magických 1 000 dolarů. V našich luzích a hájích vyjde na 26 500 Kč plus mínus pár drobných. V této cenovce už lze najít slušné kousky a TT350 zde rozhodně patří. I tak si ovšem dovolím zmínit pár drobností, které by nás v redakci potěšily. Ačkoliv je gramofon v podstatě hezkým vstupem do audiofilského světa, JBL jako by snad nechtělo tomu jít více naproti. Manuálem jej totiž samo sráží do kategorie niche produktu pro zákazníky, kteří ocení hezký gramofon, pár základních úkonů zvládnou, a pak už jenom poslouchají. Pokud se bavíme o tom, že by mělo jít o vstup do vyšší dívčí, ocenili bychom manuál trochu bohatší na informace.

Změnit přenosku můžete, výrobce se k tomu nehlásí

Tak třeba – přenosku lze vyměnit snadno za mnohem lepší. Z gramofonu lze vyždímat více, ale JBL se k tomu nějak nehlásí. VM95E tam podle manuálu nainstalujete snadno. Ale co těžší přenosky? Jak na to? Samozřejmě to zkušený uživatel gramofonů vědět bude, ale proč to v manuálu u gramofonu za 26 000 nevysvětlit dalším jedincům? V informačních materiálech se člověk ani nedozví, že lze korigovat výšku raménka.

Na prvních snímcích jsme mohli zahlédnout TT350 s přenoskou nejspíše od Ortofonu, byla ale přelepena páskou, takže model bychom jenom tipovali. Třeba REDka by nás potěšila. Přeci jen VM95E bychom si představovali na cenově dostupnějších gramofonech.

Na prvních produktových snímcích jsme mohli vidět gramofon s mnohem lepší přenoskou; zdroj: KBL

U objednávky přes JBL však lze přihodit do košíku Ortofon 2M Blue. Manuál s její instalací ovšem nepočítá, a tak nezbývá než se stát samoukem. S vhodným zesilovačem můžete využít i MC přenosky. Otázkou je, zda v takovém případě už nepůjdete s kanónem na vrabce. Plastové panty jsou pak černým puntíkem na jinak designově povedeném gramofonu. Tu se to hemží hezkým kovem, tuhle hezkým zpracováním a najednou plastové panty, které se jen nacvaknou. A zapomenout nesmím ani na tlačítka. Na High Endu jsme se setkali s novými produkty Unitry a v JBL by mohli najít inspiraci, jak ten patřičný retro pocit dodávat i tlačítkům.

Konkurence je neúprosná, obstojí JBL TT350 s cenou?

Konkurenci má JBL pořádnou. Do karet mu ovšem hraje velmi specifický design, který je v kombinaci s dalšími produkty, jako jsou SA550, SA750 nebo klidně CD přehrávačem CD350, prostě šmrncovní.

Zmínit musíme Čechům dobře známý Pro-Ject, který sice už spadá do rakouských rukou, velká část výroby ovšem probíhá stále u nás. V podobné cenové hladině se pohybuje například Pro-Ject X1-B s Pick It S2 MM přenoskou. Samozřejmě je třeba v tomto případě třeba oželet přímý náhon. S cenou se zde vejde i Technics SL-1210MK7. Jen bude třeba dokoupit přenosku.

Pokud jste se ale do JBL TT350 zamilovali na první pohled, asi vás nebudeme přesvědčovat o jiných gramofonech. I přes specifický retro vzhled jde o plnohodnotný gramofon, který navíc nabízí potenciál dalšího zlepšování a chybu koupí neuděláte.

Závěr – JBL TT350 nehraje jen designem na city

U produktů s retro vzhledem výrobci velmi rádi volí cestu her na city. Zaujmout co největší publikum, vše zjednodušit a doplnit nejlépe o moderní funkce, které mohou nezřídka kazit zvuk. Takový brum z Bluetooth modulu prostě u poslechu vinylu nechcete. Často tak jde o poměrně drahé produkty, které zaujmou hlavně vzhledem. V redakci jsme rádi, že JBL se touto cestou nevydalo. TT350 je skvělým gramofonem, který kromě líbivého designu nabízí i kvalitní zpracování a poctivé možnosti pro kvalitní poslech. Důležité jsou i možnosti dalšího vylepšení, na které bychom se samozřejmě rádi podívali. Brouzdali jsme světovými fóry a řada posluchačů se nebránila gramofonu dopřát lepší přenosky. Chválou samozřejmě nešetřili.

Uvidíme tedy, zda se nám podaří na gramofonu otestovat i jiné přenosky než předem dodávanou VM95E. S takovou Ortofon 2M Blue, kterou JBL původně na tento gramofon lákalo, by mohlo být přeci jen více zábavy. A očkem hážeme i po Nagaoka MP-200. Rádi bychom se také podívali, jak TT350 pomůže lepší kabeláž. Věříme, že i zde se uslyšíme zajímavé rozdíly.

JBL za 26 500 Kč nedodává zákazníkům pouze hezké pozlátko. Naopak jde o slušný gramofon v dané cenové hladině, který má navíc potenciál k dodatečnému zlepšování. Škoda jen, že se tím samo JBL nechlubí, protože my si troufneme tvrdit, že naprosto s klidným srdcem tak učinit mohou. Za zapůjčení JBL TT350 děkujeme výhradnímu tuzemskému distributorovi Acoustique Quality, kde lze gramofon taktéž pořídit.

Klady

• Design odkazující na 70. léta
• Skvělé zpracování základny
• Možnost výměny přenosky
• Skvěle tlumící podstavy
• Hliníkové S raménko
• Kvalitní talíř
• Možnost párovat s dalšími produkty ve shodném designu

Zápory

• Přenoska v balení by mohla být lepší
• Tlačítka by mohla působit lépe
• Velmi stručný návod vzhledem k možnostem
• Panty nejsou kvalitou úměrné zbytku gramofonu

Domů » RECENZE: JBL TT350 – tenhle švihák není jen na okrasu

Petr Benkovský

S technologiemi si hraje od nepaměti a doma má v nich více nepořádek než pořádek. Ostravak, který se stále místy učí psát slušně a spisovně. Ale ne vždy to klapne. Hlavně u té slušnosti. "Zatimco tata rubal uhli, ja rubu texty, bo mam chrome ruky."