RECENZE: AQ Labrador 38 – věrnost a energie bez opulence

Reprosoustavy AQ Labrador 38 vstupují do střední třídy reprosoustav AQ s kombinací moderního designu, věrného ladění a překvapivě konkrétní prostorové prezentace. D’Appolito uspořádání a pevný korpus naznačují ambici oslovit nejen běžné posluchače, ale i ty náročnější. Při správném ustavení totiž vykreslí prostor s přesností, která v této cenové hladině obstojí i ve srovnání s koaxiálními měniči. Před širokou disperzí přitom dává přednost přesnosti, ale k tomu se dostaneme později.

Přírodní materiál nabízí v závislosti na osvětlení pěknou vizuální podívanou, zdroj: hifimanie.cz

Štíhlé sloupky překvapují už při prvním kontaktu. Tam, kde jiní nabízejí i ve vyšších cenových kategoriích syntetickou imitaci dřeva, potěší Labradory přírodní dubovou dýhou, která každému páru dává jedinečný charakter. Na výběr je k dispozici i ořechová varianta a konzervativci mohou sáhnout také po černém jasanu. Neobvyklý lichoběžníkový půdorys přitom dává tušit, že ani korpus není jen obyčejný MDF box s několika otvory. A na zvuku je to znát. Pojďme se na ně tedy podívat trochu důsledně.

Kompaktní sloupek i pro menší prostory

Okamžik, kdy jsme AQ Labrador 38 postavili vedle posledních recenzovaných KEF Q11 Meta působil až trochu úsměvně. Reprosoustava je v takovém kontrastu vysloveně drobná. Výška 1 010 mm s hloubkou 307 mm přitom dávají dostatečný objem, aby se šířka reprosoustavy z čelních 210 mm mohla k zadní stěně zúžit až na 135 mm. Nejde přitom o samoúčelný designový žert. Právě zkosení bočních stěn výrazně zlepšuje pohlcení energie vyzařované měniči do nitra reprosoustavy a navíc omezuje vznik stojatého vlnění. Korpus s objemem 35l tak nabídne výrazně větší zvuk než bychom od pohledu čekali.

Lichoběžníkový půdorys napomáhá pohlcení parazitních vibrací a omezuje vznik stojatého vlnění, zdroj: hifimanie.cz

Střední i basové frekvence má na starosti pár 200mm měničů Scan-Speak s litým košem a sklolaminátovou membránou. Ty v MTM uspořádání doplňuje 25mm výškový měnič Vifa s impregnovanou textilní kalotou, zasazený do mechanicky zesíleného čelního panelu. Tweeter využívá odvětraný magnetický obvod a ferrofluidové chlazení, což přispívá k nízkému zkreslení a stabilnímu chování i při vyšších hlasitostech.

Čelní panel výškového měniče napomáhá šíření vysokých frekvencí bez nežádoucích refrakcí, zdroj: hifimanie.cz

Zmíněná sestava, doplněná bassreflexem, dává reprosoustavě i přes kompaktní rozměry solidní fundament i specifické akustické vlastnosti. Konkrétně tedy omezení nežádoucího vlivu odrazů výškových frekvencí od stropu a podlahy poslechového prostoru. To má za následek čistší a přesnější reprodukci v ose, ale zároveň i o něco vyšší nároky na přesnost ustavení než u klasické konstrukce s jediným středobasem, nebo měniči svisle řazenými od výškového po basový. Koherence frekvenčního pásma je přitom vynikající.

Minimalismus na povrchu a tradiční vychytávky uvnitř

Čistotě projevu nahrávají i vnitřní detaily korpusu, jako jsou vnitřní výztuhy a písková komora v jeho spodní části. Tuto techniku ostatně už v 50. letech používal i britský Wharfedale. Dutina s pískem spolu s odhmotňovacími hroty napomáhá izolaci reprosoustavy od podlahy a omezuje i šíření parazitních vibrací korpusem. V souladu se základní koncepcí omezení vnitřních rovnoběžných ploch má navíc ta od AQ sklopenou horní stěnu. Dále tak napomáhá v boji proti stojatému vlnění nad rámec základního tvaru celého korpusu. Na místě je také podotknout, že písková komora hraje nezanedbatelnou roli i v neočekávaně vysoké hmotnosti dosahující 22,3 kg.

Minimalistické je laserem vypálené logo v těsném sousedství čelního bassreflexu, zdroj: hifimanie.cz

Zcela tradiční je u AQ výhybka ručně pájená technologií D2D – tedy součástka na součástku. V reprosoustavách tak na trase od zlacených kovových terminálů nenalezneme ani jeden faston konektor, který by hrozil degradací v čase, nebo kompromisním vedením signálu v důsledku oxidace či uvolnění spoje. To slibuje dlouhodobě stabilní chování, které vydrží při přepravě i dlouholetém používání.

Ochranné síťky AQ napíná na solidní MDF rám s magnetickým uchycením k reprosoustavě, zdroj: hifimanie.cz

Labrador 38 se odmění za trpělivost nejen při ustavení

Důležitou roli hraje v případě AQ Labrador 38 ustavení reprosoustavy a nakonec i trocha trpělivosti při jejích rozehrávání. Díky čelnímu bassreflexu snesou bez jakýchkoli protestů i pozici blíže u stěny, která navíc podpoří jejich basový výstup. K televizoru a poslechu v běžném interiéru poměrně šikovné.

AQ Labrador 38 si bez potíží porozuměly i s WiiM Amp Ultra, zdroj: hifimanie.cz

Nový pár z počátku vykazoval trochu ostrosti. Po rozehrání ale měniče povolily a Labradory předvedly příjemný projev nakonec i při spojení s kompaktním zesilovačem WiiM Amp Ultra. Roli v prvotním dojmu sehrál i přechod z vřelejších a dražších KEF Q11 Meta, které jdou s frekvenční charakteristikou výrazně níž a nad to basem opravdu nešetří.

Pro připojení zesilovače výrobce nasadil solidní vaničku se zlacenými bi-wire/bi-amp terminály, zdroj: hifimanie.cz

Jdeme poslouchat!

Když si všechno sedlo, mohli jsme konečně začít s pořádným testováním. Reprosoustavy si zahrály nejen se zesilovači Arcam HDA SA30 a WiiM Amp Ultra, ale také s gramofonem Pro-Ject X-Pression 1 Carbon Classic a nedávno testovaným Rotelem DX-3. K mé radosti přitom dokázaly bez potíží poměrně jasně odhalit i drobné rozdíly mezi interním DAC Arcamu HDA SA30 a Rotelu DX-3. Tím prokázaly poměrně nečekané rozlišení a v pořádku se po orientačním měření ukázala i jejich frekvenční charakteristika. Reprosoustavy skutečně startují už u 30 Hz s plnou energií přibližně pod hranicí 50 Hz. Ladění je pak prakticky vyrovnané.

Štíhlý sloupek uspořádáním měničů bojuje s odrazy od stropu a podlahy, díky čemuž perfektně kreslí prostor, zdroj: hifimanie.cz

Reprosoustavy tak ocení každý, kdo před velkým efektem a vřelostí dává přednost přirozenosti a upřímnosti. Labrador 38 totiž ochotně prásknou špatný master a i když v rámci 6dB tolerance přece jen nějaký ten decibel kolem 100 Hz přidají, rozhodně se vám nesnaží nějakou výraznou boulí namluvit, že hrají níž než uvedených 30 Hz. Příjemně ale zazní nejen jazz a klasika. Radost budou mít i posluchači rocku a tvrdších metalových žánrů. V rámci domácího kina a taneční hudby ale mnoha posluchačům přijde vhod subwoofer.

Orientační měření odpovídá příslibu výrobce a ukazuje ve své třídě překvapivou vyrovnanost, zdroj: hifimanie.cz

Film a hry lepší než byste čekali

Ačkoli jsou AQ Labrador 38 primárně koncipovány pro poslech hudby, tak si i přes mou poznámku k subbasu s filmovým a televizním obsahem poradí velmi dobře. Dialogy jsou krásně srozumitelné, zvuk má přirozený objem a celek působí klidně a vyváženě. Oproti běžným televizním reproduktorům a soundbarům tak reprosoustavy nabídnou výrazně dospělejší projev, jehož hranice nekončí u prostorového a filmového zvuku.

A není překvapení, že stejně dobře poslouží i při hraní her. Tam se naplno projeví jejich schopnost práce s prostorem. Směrové efekty jsou dobře čitelné, orientace v herním prostředí přirozená a celek nepůsobí přehnaně efektně. Labrador 38 přitom nehrají na prvoplánový dojem, ale na přehlednost a přesnost, což se pozitivně projeví především v kompetitivní hře.

Konkrétním vyzněním prostoru skáčou Labrador 38 o třídu výš

Jestli něčím AQ Labrador 38 skutečně vynikají, pak je to schopnost vykreslení prostoru a jejich upřímnost. Když jsem z platformy Tidal vyslal do Arcam HDA SA30 skladbu Queen Mary od Francine Thirteen, málem jsem nevěřil vlastním uším. Reprosoustavy, které svou cenovkou spadají spíše do střízlivé střední třídy, náhle zmizely.

Zapomeňte na scénu vymezenou jejich ustavením, která je pro dostupnější reprosoustavy typická. Tady se perkusivní prvky přebíhající ze strany na stranu rozbíhají až za jejich hranice. Hlas zpěvačky stojí lehounce před reprosoustavami s pěknou jemností a přirozeností. Velkým překvapením tu je i bas, který po dostatečném vybuzení dostává tělo, jasné kontury a překvapivou hutnost. Jakmile reprosoustavám popustíte uzdu a nabídnete kvalitní nahrávku, odvděčí se krásnou energií a hřejivostí, která bere dech.

S vybuzením přichází solidní basy

Při vhodném ustavení a vybuzení je pěkného utaženého basu víc než dost. Doslova tolik, že si bez jakéhokoli problému člověk užije i skladbu Limit To Your Love, kterou má na triku multiinstrumentalista James Blake. Hluboké ambientní plochy mají sílu a jediné, co vám prozradí, že tolerance -6dB končí na 30 Hz je fakt, že absentuje ten fyzický pocit basu rozechvívajícího gauč. I tak jde o úctyhodný výkon.

Ostatně ze záplavy syntezátorů a vokálů vystupuje poměrně pěkně i basové linky divoce glitchové skladby Windowlicker od Aphex Twin. Tady na sebe ale velice rychle strhává pozornost schopnost reprosoustav prodat jednotlivé vrstvy jako koláž, ve které se člověk chce prohrabat hned několikrát. Parádně tu vyniká syrovost, která je zvukovým kolážím Richarda D. Jamese vlastní.

Bohatá energie ani detail Labradorům nechybí

Když je řeč o divokých zvukových scenériích, nemůžu opomenout ani svého oblíbeného Igorra, tentokrát se skladbou Headbutt. V té moc pěkně vynikne práce s dynamikou i velká porce říznosti a energie, kterou jsou AQ Labrador 38 ochotné nakrmit obývák. Jemně odlehčený bas tu dává trochu výrazněji vyznít klavíru, kytarám i hardcorovému křiku. A sbory, které nastoupí v následujícím Limbo? Z těch regulérně mrazí v zádech. A právě v té chvíli přijde zklidnění, které vás potěší neuvěřitelnou přesvědčivostí akustické kytary a jemným šustěním činelů na pozadí.

S dynamickou nahrávkou je práce s kontrasty vynikající. Upřímnost ale umí i zabolet. Když si po tomhle pustíte Thunder od Imagine Dragons, po chvíli jí ztišíte, protože plochá dynamika a prostor komprimovaný do jedné plochy není velká radost. Nic tu nechybí, ale ani nepřibývá a tahle skladba by to prostě snesla. A tak obratem utíkáte dál.

Stačí totiž pustit Spanish Harlem Rebeccy Pidgeon a najednou je zas všechno v pořádku. Rebecca stojí před vámi, s jemnou přirozenou kytarou a maličko odlehčeným kontrabasem v pozadí a bezvadně rozlišeným chřestěním shakerů. A i když tu samozřejmě nemůžeme očekávat ty nejjemnější detaily, které se dostavují u vyšších řad, tak přesvědčivosti smyčce v Bachově suitě pro čelo v G Dur č. 1 v podání Yo-Yo Ma, nic podstatného neschází.

Pro Labrador 38 je hudba důležitější než efekt

AQ Labrador 38 jsou reprosoustavy, které si nehrají na něco, čím nejsou – a právě v tom je jejich síla. Za překvapivě přátelskou cenu nabízejí vyrovnané, poctivé ladění, nadstandardní práci s prostorem a překvapivě dobrou čitelnost detailů, která v této cenové třídě rozhodně není samozřejmostí. Nejsou to efektní „wow“ bedny pro prvních pět minut poslechu, ale spolehlivý partner pro dlouhé večery s hudbou, filmy i hrami.

Osobně je s radostí doporučím každému, kdo hledá kompaktní sloupky s dospělým projevem, které posluchače nevodí za nos a zároveň ho dokážou odměnit, když jim dá kvalitní signál a správné podmínky, Labrador 38 patří k velmi silným kandidátům. Nemusíme přitom ani přihlížet k faktu, že zákazník dostane s AQ Labrador 38, které aktuálně vychází na 29 990 Kč, ryze český výrobek s dostupným servisem ušlechtilými materiály a vysokým podílem ruční práce.

Klady

• Přesná a konkrétní prostorová prezentace
• Vyrovnané, upřímné ladění
• Kvalitní korpus s přírodní dýhou
• Pevný bas odpovídající udané toleranci
• Poměr ceny a výkonu

Zápory

• Vyšší nároky na přesné ustavení
• Nejnižší subbas může chybět

Specifikace AQ Labrador 38

• Systém: 2-pásmový
• Impedance: 8 Ω
• Šumový výkon: 100 W
• Hudební výkon: 220 W
• Citlivost: 89 dB / 1 W / 1 m
• Kmitočtový rozsah: 30 Hz – 30 kHz v 6 dB pásmu
• Výhybka: 12,18 dB / oct
• Rozměry (Š x V x H): 210 mm (135 mm zadní stěna) x 1010 mm x 307 mm (322 mm s mřížkou)
• Hmotnost: 22,3 kg
• Objem: 35 l

Domů » RECENZE: AQ Labrador 38 – věrnost a energie bez opulence

Jan Frič

Od malička pohlcený technologiemi, zvukem a obrazem. Nejraději je, když sedne doma u filmu. Pak ostatní otravuje řečmi o tom, že je domácí kino lepší než multiplex.